Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1673

Rotan1 skalní neboli palma rákosovitá (Calamus2rotang Willd.) vyhání z podzemního plazivého oddenku nejprve několik přízemních, mnohojařmě zpeřených, na dlouhých řapících ostnitých listův a později z jejich středu tenké, při tom však velice pevné pníčky, které se proplétají mezi větvemi sousedních stromů a dorůstají - při průměrné tloušťce sotva 2 cm - délky až 150 m, tak že rotan dlužno považovati za nejdelší rostlinu na souši. Tyto pníčky mají ve vzdálenostech 3-10 dm kolénka po způsobu stébel našich trav a ke každému kolénku přirůstá jeden sudozpeřený list. Listy jsou tím zajímavé, že se zakončují dlouhými, trnitými úponkami, jimiž se rostlina, prodírající se mezi větvemi stromův a přecházející často se stromu na strom, pevně přidržuje.

Rotan rákosový - Calamus rotang

Dvojdomě mnohomanželné, žlutavé kvítky, sestavené do úžlabních lat, jsou podobného složení jako květy sagovníku. Náležíť rotan do čeledi palem (Palmae), třebas připomínal vnějškem spíše nějakou obrovskou rákosovitou trávu nežli palmu.

Z pestíkových kvítků, jež jsou dvakráte větší nežli květy prašníkové, dospívají jednosemenné bobule zvíci lískových oříšků; jsouce uvnitř dužnaté, na povrchu však šupinaté, bobule tyto podobají se zdánlivě drobným šišticím.

Rotan skalní roste planě ve Východní Indii a na ostrovech Sundských nejraději ve vlhkých lesích, jež činí místy neprostupnými.

Ohebné, lehounké a porovité jeho pníčky, zbavené listův a svrchní kůry, přicházejí do obchodu pod jménem „španělského rákosu", jehož se užívá k účelům rozmanitým. Ze silnějších prutů dělají na př. hole do deštníků, ze slabších zhotovují rámce na noviny, vyklepavadla na šatstvo a pod. Také se jich někdy užívá jakožto „rákosek" neboli „palašek" ku potrestání rozpustilých dětí. Slaboučké proutky rákosové vkládali druhdy do krinolin a šněrovaček, ku kterémuž účelu je obyčejně rozštěpili. Nyní pletou z rozštípaných proutků rákosové vložky do židlí, zhotovují z nich košíky atd.

Kromě rotanu skalního roste v tropech asijských ještě několik jiných, velice si podobných druhů rotanu, které dávají též „rákos", na př. rotan pravý (Calamus verus Willd.), r. prutnatý (C. viminalis Willd.) a r. dračí (C. draco Willd.).

Rotan rákosový - Calamus rotang

Poslední slove tak odtud, že vyměšuje z povrchu plodů tmavočervenou, lesklou, křehkou pryskyřici - dračí krev (sanguis draconis). Poněvadž se z této pryskyřice připravují barviva, zvláště do lakův a fermeží, vede se s ní obchod a dováží se také v několika odrůdách do Evropy. Nejlepší zboží jest ono, které se prodává v koláčcích nebo v tyčinkách. Dostává se tím způsobem, že se plody rotanu dračího v pytli tak dlouho potřásají, až s nich křehká pryskyřice odpadá; pryskyřice tato se pak roztaví a zformuje do koláčů nebo do tyčinek.

Rozmačkají-li se plody, s jejichž povrchu byla dračí krev již odstraněna, a vaří-li se nějakou dobu ve vodě, vydají poslední zbytky barevné pryskyřice, která jest ovšem jakosti mnohem špatnější a do obchodu se uvádí obyčejně v nepravidelných kusech nebo v kostkách.

Oproti jiným dračím krvím říká se dračí krvi z rotanu dračí krev pravá neboli východoindická, jest to hmota, jak už nahoře pověděno, tmavočervená, na čerstvém lomu anebo v prášku jasnější, bez vůně, nasládlé, poněkud škrablavé chuti. Druhdy jí také přidávali lékárníci do některých mastí.

1Tak zovou tuto rostlinu Malajci.

2Lat. calamus = rákos.