Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1410

Tomel černodřev neboli ebenovník1(Diospyros2 melanoxylon3 Roxb.) jest blízkým příbuzným tomele obecného (Diospyros lotus L.) a jiných tomelů, které jsou uvedeny mezi stromy ovocnými. Na silném, 6-8 cm vysokém kmeni, s tmavošedou rozdrásalou korou, spočívá rozložitá, hustá koruna, jejíž nejmladší větve jsou porostlé střídavými, krátce řapíkatými, podlouhle vejčitými, celokrajnými listy, rašícími současně s úžlabními květy.

Tomel černodřev - Diospyros melanoxylon

Co do složení shodují se květy ebenovníku úplně s květy tomele obecného, tak že by bylo zbytečno popis jejich zde uváděti. Jen to budiž poznamenáno, že květy prašníkové vyrůstají z paždí listů obyčejně v 3květých svazečcích, kdežto květy pestíkové, po případě květy obojaké, vyrůstají z paždí listů po jednom.

Plody jsou kulovaté, žluté, dužnaté bobule zvíci třešní až malých jablek, obsahující po několika ledvinkovitých semenech. Dužnina plodní jest sice jedlá, ale co do chuti se plodům tomele obecného nikterak nevyrovná.

Tomel černodřev jest domovem v tropických zemích jižní Asie, zejména v obou Indiích a na Ceyloně.

Tmavé jádro jeho kmene a silných větví, známé pod jménem dřeva ebenového, bylo už ve starověku vysoce ceněno. Majíc pletivo veskrze stejnorodé, tak že ročních kruhů na něm nelze rozeznati, dřevo ebenové vyniká neobyčejnou tvrdostí a hodí se tudíž velice dobře na práce soustružnické.

Do Evropy se dováží nejvíce z Bombaye a Siamu.

Mylné by bylo domnívati se, že veškeré dřevo ebenové pochází z ebenovníku právě popsaného. Rostouť v tropech ještě mnohé jiné druhy z rodu tomelů (Diospyros), které dávají rovněž tvrdá, těžká, černá dřeva nazývaná v obchodech dřevy ebenovými. Jsou to na př. z asijských druhů: tomel ebenový (Diospyros ebenum Kön.) a tomel lesní (D. silvatica Roxb.), oba domovem ve Vých. Indii, jež dávají s ebenovníkem černodřevem tak zv. ebenové dřevo indické. Tomel mišpulovitý (D. mespiliformis4 Hochst.), rozšířený v tropické Africe, dává ebenové dřevo zanzibarské.

Tomel zlatolistý (D. chrysophyllos5 Poir.) a tomel černavý (D. melanida6 Poir.), oba domovem na ostrovech Maskarenských, poskytují ebenové dřevo bílé.

Tomel srstnatý (D. hirsuta L.), rostoucí zvláště na pobřeží Komandelském v Přední Indii, skýtá ebenové dřevo strakaté.

Červené dřevo ebenové pochází z tomele červeného (D. rubra Gärtn.), jenž se hojně vyskytuje na ostrově Mauritiu.

Konečně dlužno poznamenati, že jsou též ebenová dřeva zelená, jež pocházejí z východoindickýchtomelů zelenodřevů (D. chloroxylon7 Roxb.).

Také v Americe jest rod tomelů několika druhy zastoupen. Nejznámější z nich jest tomel virginský(Diospyros virginiana L.), jemuž pro velice chutné ovoce, připomínající poněkud datle, říkají jinak virginský datlovník. Jsa rozšířen zvláště ve východních zemích Severní Ameriky (nejvíce ve Virginii), dává tvrdé, tmavé dřevo persimonové, jež nahrazuje v Americe dřevo ebenové. Nejvíce se ho upotřebuje na jemné práce soustružnické, na dřevěné šrouby a na tkalcovské člunky.

Tomel černodřev - Diospyros melanoxylon

Ke dřevům ebenovým počítají se ještě dva druhy tvrdých dřev, která však nepocházejí z tomelů, nýbrž ze stromů zcela různých. Jest to ebenové dřevo senegalské neboli dřevo grenadillové, pocházející z dalbergie černodrvé, a ebenové dřevo modré neboli dřevo palisandrové, dřevo polyxandrové, pocházející z jakarandy brasilské a ještě snad i z jiných stromů jihoamerických.

Dalbergie8 černodrvá (Dalbergia melanoxylon Guill.) jest strom z čeledi rostlin motýlokvětých (Papilionaceae), mající lichozpeřené listy o střídavých, klínovitých lístcích, nachové květy v úžlabních i konečných latách a smáčknuté, obyčejně 2semenné lusky.

Roste v tropické Africe, zejména v Senegambii a na Kongu.

Dřevo dalbergie má tmavě fialové jádro a úzkou, světlou běl. Jest velice husté, tvrdé a těžké a dá se pěkně hladiti. Hodí se zvláště na dřevěné dechové nástroje, ku př. klarinety.

Jakaranda9 brasilská (Jacaranda brasiliana Per.) náleží do čeledi srostloplátečných rostlin trubačovitých (Bignoniaceae), kterým z rostlin naší květeny jsou nejbližší rostliny krtičníkovité (Scrofulariaceae). Jest to statný strom se vstřícnými, lichozpeřenými, na rubu měkce plstnatými listy a úhlednými květy v bohatých latách, z nichž dospívají okrouhlé, smáčknuté, po kraji vlnitě zprohýbané, vícesemenné tobolky.

Jsouc domovem v tropické Americe, jakaranda dává dřevo velice tvrdé, fialově hnědé, znamenané na podélných řezech černými proužky, jež se hodí výborně na fourniry drahého nábytku a na jemné výrobky soustružnické. Do Evropy dováží se dřevo jakarandové hlavně z Brasilie a Mexika.

1Tímto slovem uvádí tvrdé, černé dřevo už starověký řecký spisovatel Theophrast.

2Slož. z řec. božský + pšenice, plod, vzhledem k chutným plodům některých druhů.

3Slož. z řec. černý + dřevo.

4Slož. z lat. mespilus = mišpule + forma = tvar.

5Slož. z řec. zlato + list.

6Slož. z řec. černý + podobný.

7Slož. z řec. zelený + dřevo.

8Pojmenována tak ku poctě švédského botanika K. Dalberga.

9Tak ji zovou domorodci v Brasilii.