Garcinie neboli mangostana barvířská, jinak gumiguttovník1 (Garcinia Hanburyi Hook., Garc. morella2 Hanb.) jest strom z čeledi prostoplátečných rostlin perepovitých (Clusiaceae), jež mají v naší květeně nejbližší příbuzné v třezalkách (Hypericum). Dorůstajíc prostřední velikosti a vytvářejíc košatou korunu, garcinie jest na mladých letorostech porostlá vstřícnými, krátce řapíkatými, vejčitokopinatými, celokrajnými, kožovitými listy a pravidelnými, pometáním různopohlavními květy.

Garcinie barvířská - Garcinia morella

Květy prašníkové, vyrůstající z paždí listů, po případě po stranách větví v chudých svazečkách, mají 4listý kalich, 4plátečnou, bledožlutou korunu a četné, skoro přisedlé tyčinky hustě směstnané na polokulatém lůžku.

Květy pestíkové spočívají na větvích zpravidla jednotlivě nebo po dvou. Mají též 4listý kalich a 4četnou korunu, ale střed květu zaujímá svrchní, 4pouzdrý semeník s přisedlou bliznou. Tyčinky, umístěné pod semeníkem, jsou zakrnělé a jalové.

Plody jsou kulovaté bobule, podobné červenohnědým drobným jablíčkům.

Garcinie barvířská jest domovem v Siamu a Kambodži, kde roste dílem planě v lesích, dílem jsouc pěstována. Příbuzné druhy garcinií rostou však také na Ceyloně a v Přední Indii.

Garcinie jsou důležitými stromy zvláště proto, že obsahují v kůře a ve dřevě klejo-pryskyřičnatou tekutinu, která posléze z trhlin kůry vytéká a na vzduchu tuhne v známé žluté barvivo gumiguttu (franc. gomme goute).

Poněvadž se s gumiguttou vede silný obchod, nečekají až počne samovolně z trhlin kůry vytékati a na kůře tuhnouti, nýbrž činí každého druhého roku v době bezdeštné do kmene mělké, 2-3 mm hluboké a asi dvakráte tak široké zářezy a vytékající klejopryskyřici svádějí do dutých bambusových trubic, jež ku kmeni zrovna pod zářezy uvázali. Asi za 14 dní trubice se gumiguttou zcela naplní, načež se odvážou a suší nad ohněm, aby v nich gumigutta úplně ztvrdla a mohla z nich pak býti vyňata. Nejvíce gumigutty dávají stromy 20-30leté, ročně asi 1 kg.

Gumigutta uvedeným způsobem ze stromů vytěžená přichází do obchodu ve válcovitých hůlkách 3-5 dm dlouhých a 2-4 cm v průměru silných, na povrchu obyčejně podél rýhovaných, které mají na čerstvém lomu barvu světle hnědočervenou a mastný lesk, na vrypu barvu žlutou. Gumigutta prodávaná v hůlkách náleží vždy ke zboží lepšímu, poněvadž není znečištěna. Gumigutta, která vytekla z přirozených trhlin kůry a byla pak s kůry seškrabána, a gumigutta, která byla získána vyvářením větví i nezralých plodů ve vodě, přichází do obchodu v hrudách až 1 kg těžkých. Poněvadž bývá často znečištěna hlinou, pískem a jinými příměšky, jest mnohem lacinější nežli zboží prodávané v hůlkách.

Gumigutty užívá se hojně jako pěkné žluté barvy vodové v malířství a lihovým roztokem jejím barví se pokosty. Druhdy užívalo se jí též v mírných dávkách jako drastickéko projimadla (gummiresina gutti); k tomu účelu přidávají ji někdy dosud ve způsobě prášku do pilulek. Také v lécích proti tasemnicím tvořívala gumigutta hlavní součást.

Největší trhy na gumiguttu jsou v Singaporu a Kantonu, z kterýchžto měst dováží se též do Evropy.

Na Ceyloně spotřebují mnoho gumigutty zvláště ve chrámech, anať žlutá barva jest Budhistům posvátnou a bůh Budha jen v žlutém rouchu se zobrazuje. Z té příčiny odívají se též indičtí kněži zpravidla jen do žlutých rouch.

1Malajci říkají žlutému barvivu z tohoto stromu guttah.

2Lat. morella = morušový plod, vzhledem k tomu, že prašníkové kvítky, jejichž koruny záhy opadají, podobají se drobným moruším.

Přidat komentář