Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1573

Nopál1 obecný (Opuntia2 vulgaris Mill., Cactusopuntia L.) jest statná rostlina křovitého vzrůstu až přes 2 m vysoká, jejíž rozložené větve skládají se z podlouhle vejčitých, na plocho smáčknutých, dužnatých, v stáří však zdřevnaťujících článků. Z okraje hořejších článků vyrůstají velice sličné květy mající na spodním semeníku nepatrný kalich, ale za to bohatou korunu, složenou z několika kruhů žlutých, na vnější straně nachových plátků, a četné tyčinky.

Opuncie mexická - Opuntia ficus-indica

Plody jsou vejčité bobule zasládle nakyslé chuti. Jsa domovem ve Střední Americe a v Záp. Indii, nopál obecný pěstuje se též hojně na ostrovech Kanárských, v Alžírsku a v jižní Evropě, zejména ve Španělích v okolí Malagy a Granady; místy též v jižní Evropě na skalách a zdech zplaňuje.

V tom smyslu, v jakém ostatní rostliny barvířské, nopál obecný rostlinou barvířskou není, anoť se z něho barviva nedobývá. Uvádí se však mezi rostlinami barvířskými proto, že na něm žijí samičky červce nopálového (Coccus cacti L.), vyssávající z dužnatých článků rostliny šťávu, která se pak v těle jejich mění v krásné červené barvivo karmínové.

Pro karmínové barvivo pěstovali v Mexiku nopál obecný a jemu podobný nopál červcový (Opuntia coccinillifera L.) od nejdávnějších dob. Nyní jsou největší pole nopálová v kraji Oaxaka, kde se červci na nopálech tak silně množí, že pokrývají větve rostlin téměř souvislými povlaky. Když bezkřídlé samičky dospějí, setrou je s větví a usuší na slunci, po případě v peci, čímž se změní ve svraskalá, šedá, bíle poprášená, polokulovitá zrnka, známá v obchodě pod jménem stříbrné neboli šedé košenilly. Nebo usmrcují s větví sebrané dospělé samičky v horké páře, od čehož samičky zčernají a říká se jim pak v obchodě košenilla černá. Asi 400 sušených samiček váží 1 g.

Obě košenilly jsou předmětem čilého obchodu, neboť se z nich připravují červené barvy nejen krásné, ale i velice trvanlivé (karmínová, nachová neboli purpurová, šarlatová, karmoisinová atd.). V obchodě rozeznává se několik druhů košenilly, z nichž nejlepší pověsti požívá košenilla dovážená ze středoamerické republiky Hondurasu a košenilla dovážená z ostrovů Kanárských, zvláště z Tenerify.

V novější době však obchod s košenillou vázne, poněvadž ji vytlačují lacinější barviva anilinová, zejména fuchsin.

Na konec dlužno připomenouti, že nopál obecný dává též jedlé, dosti chutné, občerstvující ovoce, které se vyznačuje tou podivuhodnou vlastností, že byvši požito dodává moči červené barvy.

POpuncie mexická - Opuntia ficus-indicaozn. Před tím nežli Evropané poznali košenillu americkou, právě popsanou, připravovala se košenilla ze sušených samiček červce polského (Porphyrophora polonica L.), který žije zejména v Polsce na kořenech rozšířené polní plevele chmerku (Scleranthus). Poněvadž se řečený červec objevuje na kořenech chmerku nejhojněji kolem sv. Jana Křtitele, říkalo se mu též svatojanská krev. V Polsce jej sbíraly a pro obchod sušily hlavně děti a ženy nevolníkův. Dnešního času upadla ovšem tato polská neboli německá košenilla v úplné zapomenutí.

1V Mexiku zovou tuto rostlinu nopalnochotzli.

2Dle řeckého města Opunta, v jehož okolí rostly za času Pliniových rostliny skýtající sladké ovoce.

3Jménem kaktos rozuměli ve starověkém Řecku nejspíše artyčok.