Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 2509

Lawsonie1 neboli henna2 bílá, jinak alkana pravá (Lawsonia alba3Lam., Laws. inermis4 L.) jest keř asi 2 m vysoký, vnějškem podobný našemu ptačímu zobu (Ligustrum vulgare L.). Roste-li na úrodné půdě, má větve beztrnné, roste-li však na půdě hladové, vytváří trny. Krátce řapíkaté, vejčitokopinaté, celokrajné listy jsou vstřícné; v dolejší části větví bývají však také listy střídavé.

Henna bílá - Lawsonia inermis

V paždích hořejších listů vyrůstají vrcholíky drobných květů, jež skládají dohromady bohatou konečnou latu.

Složení květů, vonících jako květy dříšťálu, jest takové: vytrvalý čtyřdílný kalich, čtyřplátečná rozložená koruna, 8 tyčinek a svrchní semeník, z něhož dospívá čtyřpouzdrá, mnohosemenná, kulovatá, hrotitá, bobulovitá tobolka zvíci bohatého hrachu, plná drobných hranatých semen.

V naší květeně jsou lawsonii nejblíže příbuzný kypreje (Lythrum), s nimiž řadí se do společné čeledi.

Lawsonie jest domovem v severní Africe, kde roste planě a také se pěstuje, zejména v dolním Egyptě a v Marokku (na př. v území Tuat). Kromě toho ji pěstují v Arabii, ve Východní Indii a v Malé Asii.

Celá rostlina, zvláště však listy, jsou proniknuty oranžovým barvivem, které bylo známo už v dávném starověku pod jmenem henna nebo hinna, u Řeků pod jmenem kypros. Barvilyť si na Východě hennou oranžově nehty, kterýžto zvyk, v západní Asii a v Egyptě dosud zvláště mezi ženami dosti rozšířený, možno dokázati již na nejstarších egyptských mumiích. Mahomed prý si barvil hennou vous.

Nejvíce henny spotřebují na Východě ovšem k barvení hedvábí, lněných a bavlněných tkanin jakož i jemnějších koží na červenožluto. K poslednímu účelu hodí se henna zvláště proto, že obsahuje též tříslovinu.

Příprava barviva hennového děje se takto: Když keře hennové dosáhly asi 3 let, část výhonků se blízko u země sežne a listy se otrhají. Po té se listy usuší na slunci a rozemelou se na hnědozelený prášek, který pak přichází jako barvivo do obchodu. Aby prášek dobře barvil, třeba jej rozetříti dříve ve vápenném mléku.

V novější době začínají hennu dovážeti též do Evropy, zvláště do Francie, kde jí v továrnách upotřebují k barvení hedvábí.

Kromě listů a výhonků, jež sklízejí na přípravu barviva asi 3kráte do roka, dává lawsonie ještě jiný užitek:

Sušené kořeny obsahují barvivo červené, jehož se upotřebuje k barvení mastí, pomád, tinktur a olejů. Za tou příčinou dovážejí se tyto kořeny obyčejně ve způsobě tmavě hnědočervených tříštiček pod jménem červené henny neboli pravé alkany (radix alkannae verae) i do Evropy.

Libovonné květy, destillovány s vodou, dávají vzácný jemný parfum. Pro libou vůni, kterou kvetoucí keře kolem sebe šíří, pěstují na Východě lawsonie nejraději blízko lidských obydlí. Odvaru z květů i listův užívají v Asii proti žloutence a padoucnici.

1Pojmenována tak ku poctě angl. botanika Johna Lawsona.

2Utvořeno dle arab. al-hinna = kořen.

3Lat. albus = bílý.

4Lat. inermis = bezbranný, neztrnný.