Terebint1 neboli řečík terebintový(Pistacia terebinthus L.) jest dvoudomý, vnějškem vlašskému ořechu podobný strom, mající opadavé, lichozpeřené listy složeny ze 7-11 vejčitě kopinatých, celokrajných lístkův a drobné, neúhledné květy směstnány do hroznovitých květenství.

Řečík terebintový - Pistacia terebinthus

Květy pestíkové skládají se ze 3-4 lístkův okvětních a svrchního semeníku, který se nahoře sužuje v čnělku rozeklanou ve 3 ramena. Květy prašníkové mají okvětí nejčastěji 5dílné a v něm 5 nachových tyčinek.

Plody jsou kulovaté, posléze suché, modravé peckovice zvíci hrachových zrn, obsahující v pecce po jediném jádru na povrchu červenavém, uvnitř zelenavém.

Terebint jest domovem v jižní Evropě a v Malé Asii. V Evropě sahá na sever do jižních Tyrol (po Bolzano). V největší míře jej pěstují na ostrovech Chiu, Rhodu a Cypru.

Na listech terebintu žijí žlabatky zvané Pemphigus cornicularius, které přetvořují listy v nádory neboli hálky podobné nádechem, sušením však ztvrdnou a zčernají. Poněvadž obsahují až 60% třísloviny, jsou od dávných dob hledaným zbožím tříselným, hodícím se zvláště na vydělávání lepších koží (na př. saffianu), jakož i na barvení hedvábí. Na Východě je také žvýkají, aby měli příjemnější dech a čistější zuby. V Uhrách jimi zbarvují červená vína. Do obchodu uvádějí tyto hálky pod jménem hálek terebintových (gallae terebinthi, gallae pistaciae), ale také často pod jménem židovských lusků (carobbes di Giuda).

Kromě hálek skýtá však terebint i jiný užitek:

Zralé peckovice jsou oblíbeným ovocem, zvláště v Řecku a na blízkých ostrovech, a také jádra, podobná pistaciím, jsou jedlá.

Řečík terebintový - Pistacia terebinthusZ poraněných míst kůry prýští se průsvítavý, zelenavý, příjemně vonný terpentýn, který požíval druhdy veliké, ač nezasloužené chvály zvláště jako prostředek proti rakovině a z té příčiny vedl se s ním čilý obchod2. Dnes však tento terpentýn, nazývaný v obchodech obyčejně terpentýnem chijským nebo terp. perským (terebinthina cypria), z lékáren téměř vymizel, poněvadž se poznalo, že může býti zcela dobře nahrazen terpentýnem benátským nebo štrassburským, jimiž ostatně bývá často falšován.

K tomu dlužno poznamenati, že terpentýn chijský lze také vylisovati z peckovic, jejichž oplodí jest jím všecko proniknuto.

Pozn. Také na listech pistacie vlašské (Pistacia vera L.), byly-li nabodnuty žlabatkami, vznikají hruškovité, žlutavě zbarvené hálky - zvané gul-i-pista - jichž upotřebuje se jako třísla zvláště v Persii a Vých. Indii.

1Pod tímto jménem znali tento strom už ve starověkém Řecku. Od slova toho vzniklo zkomolením též české terpentýn.

2Dle zprávy uvedené v Matthiolově Herbáři zvali tento terpentýn „pro veliké hojitelné užitky sanctissina medicina, t. j. nejsvětější lék".

Přidat komentář