Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1527

Smokvoň pružnoklejná (Ficus elastica Roxb.) jest mohutný, až 30 m vysoký, velice rychle rostoucí strom zvláště tím pamětihodný, že silné, se stran smáčknuté kořeny jeho vynikají nad povrch země, čímž spodina stromu nabývá podivného vzezření1.

Fíkovník pryžodárný - Ficus elastica

Ostatně má tato smokvoň oblé větve a na nich podlouhle vejčité, celokrajné, kožovité listy, jak možno viděti na rostlinách, které i u nás často pěstují pode jménem „fíkusů" neboli „gumových stromů" v kořenáčích.

Drobné, různopohlavné kvítky jsou směstnány do ježlí, jež se později mění v nepravé plody stejným způsobem, jako u příbuzné smokvoně obecné (Ficus carica L.).

Smokvoň pružnoklejná jest domovem ve Vých. Indii, rostouc zvláště ve vlhkých lesích na úpatí východních Himalají a v Assamu, jakož i na některých ostrovech Sundských; zvláště na Javě tvoří místy rozsáhlé háje. Mimo to se ve všech uvedených zemích také pěstuje, anať dává mléčnatou šťávu, ze které možno těžiti kaučuk.

Pěstování smokvoně pružnoklejná jest dosti vděčné, poněvadž odnože, po případě řízky její snadno se ujímají, stromy netrpí škůdci a rychle rostouce nevyžadují skoro nijakého ošetřování.

Když dosáhl strom věku 7-10 let, dělají každá 3 léta do kůry jeho zářezy, aby se z ní vyprýštilo co nejvíce mléka. Jsouc vařeno a promícháváno kopistem, mléko toto sráží se v temnohnědý, trochu mazlavý kaučuk, který přichází do obchodu pod jménem kaučuku assamského nejčastěji v nepravidelných hrudách a tlustých deskách. Řidčeji vyskytuje se assamský kaučuk v klubkách, jež byla smotána z provazců odloupnutých přímo s kmene smokvoní, jak se na něm ztuhnutím vytékajícího kaučukového mléka byly utvořily.

 

Jeden vzrostlý strom dává každý třetí rok tolik mléka, že z něho vznikne asi 20 kg kaučuku.

Hlavním vývozním městem kaučuku assamského jest Kalkuta. Ačkoli jest tento kaučuk oproti kaučukům americkým značně lacinější, přece se do Evropy dováží v míře nepatrné, poněvadž co do jakosti za kaučuky americkými velice pokulhává. Máť mnohem menší pružnost a menší pevnost a mimo to bývá často znečištěn úlomky kůry, pískem a pod.

Fíkovník pryžodárný - Ficus elasticaPozn. Vedle smokvoně pružnoklejné skýtají kaučuk ještě jiné druhy smokvoní. Jsou to zejména smokvoň indická (Ficus indica L.) asm. Rumphova (F. Rumphii Blum.), jež obě rostou ve Vých. Indii a kromě kaučuku dávají též šelak. Z jihoamerických druhů roní kaučukové mléko zvláště smokvoň topolová (Ficus populnea Willd.), sm. stulíkolistá (F. nymphaeaefolia L.) a sm. elliptičná (F. elliptica Kunth).

Na Sumatře, Javě a Ceyloně roste smokvoň voskonosná (Ficus ceriflua Jungh.), z jejíhož mastného mléka, odpařuje-li se nad ohněm, vzniká tuhý, šedý vosk podobný bílenému vosku včelímu. V Asii užívají tohoto vosku hlavně k výrobě svíček. Pro obchod evropský nemá však vosk sumatránský významu.

1Hájem mohutných smokvoní pružnoklejných honosí se na př. Peradenia, město ve středu ostrova Ceylonu, o kterýchžto smokvoních vypravuje cestovatel Kořenský, „že jejich kořeny, vyčnívající ze zeleného pažitu v podobě silných a vysokých fošen, rozlézají se daleko široko po zahradě a plazí se vlnitě jako obrovská těla vybájených hadů. Z větví vyrůstají četné vzdušné kořeny, z nichž některé zdají se býti umělými podporami podobnými trámům a prknům. Mnohé z nich, dotýkajíce se mezi sebou, srůstají spolu a vytvořují ze svých ploten dutiny, jeskyně a komory, v nichž by se člověk mohl snadno ukryti. Jiné vzdušné kořeny visí z větví jako mnohočetné provazy, šňůry, lana a bidla". ... „Indický lid má stoleté smokvoně u velké uctivosti (srovn. se smokvoní posvátnou); uvazuje na konec vzdušných kořenů, které nedosahují až k zemi, nádoby s vodou a hlinou, aby je napojil a nakrmil, a přináší oběti jedovatým hadům, kteří zvolili dutiny smokvoňových kořenů za svůj úkryt."