Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1430

Vousatka nardová (Andropogon1 nardus L.) je statná, až přes 2 m vysoká, červenými chloupky porostlá tráva, jejíž stébla zakončují se bohatou, listnatou latou osinatých, vícekvětých klásků podobného složení jaké mají klásky ciroků (Sorghum).

Vousatice - Andropogon nardus

Sedíť na ose vždy 2 klásky vedle sebe, z nichž jeden přisedlý a dlouze osinatý obsahuje kvítek obojaký, druhý stopkatý, bezosinný chová v sobě kvítek prašníkový nebo jest prázdný.

Obilky jsou válcovité a zahaleny v pluchách.

Roste planě na suchých místech ve Vých. Indii a také se tam pěstuje ve velkém na polích, poněvadž jest všecka proniknuta vonnou silicí.

Při pečlivém ošetřování dává vousatka nardová ročně dvojí až trojí žeň. Sklízí se před samým rozvitím květů, neboť v té době obsahuje silice nejvíce, proto rozemnuta velice příjemně voní. Sežatá stébla svážou se do malých snopův a sotva se dovezla s pole, ihned se z nich počne silice destillovati.

Do obchodu přichází tato žlutě zbarvená silice pod jménem oleje citronellového neboli oleje trávového (oleum citronellae, Grasöl) hlavně ze Ceylonu a jižní Malakky. Upotřebuje se jí velice hojně ve voňavkářství, zejména na výrobu světložlutých, prosvítavých „medových" toiletních mýdel a také jí falšují olej růžový.

Zkřiveného, sušeného oddenku (radix nardi spuria) upotřebovali druhdy v lékárnách, zaměňujíce jej obyčejně s pravým nardem.

Kromě vousatky nardové roste v tropické Asii ještě řada jiných druhů, které též dávají vonné silice. Jsou to zejména:

a) Vousatka citronová (Andropogon citratus DC.) [citronela] - statný druh, od předch. hlavně tím se lišící, že jest lysý a modravě ojíněný. Z listů její destillují trávový olej lemonový, jehož se upotřebuje do voňavek, zvláště ku přípravě umělého fialkového parfumu jononu, do toiletních mýdel a do „kolínské vody" (eau de Cologne). Druhdy dovážel se tento olej do Evropy hlavně z Ceylonu, dnes však dováží se skoro výhradně z přístavního města Kochinu na pobřeží Malabarském.

Rozsekané listy vousatky citronové přidávají v Asii do čaje, aby mu dodali jemnější vůně, a odvar z nich pije lid v Indii jako lék.

b) Vousatka šašinová (Andr. schoenanthus2 L., Andr. iwarancusa3 Blanc., ), rostoucí ve Vých. Indii, v Arabii a v horké Africe a od vousatky nardové tím odchylná, že má žlábkovitá stébla, dává olej palmarosový (Palmarosaöl), který se vyváží hlavně do Turecka k falšování oleje růžového z východoindického města Bombaye, v jehož okolí vousatku šašinovou pěstují ve velkém. Z Turecka vyváží se pak olej palmarosový, pokud ho na falšování růžového oleje nespotřebují, do ostatní Evropy pod jménem východoindického neboli tureckého oleje geraniového. Na Východě požívají odvaru z vousatky šašinové, která mimochodem řečeno jest důležitou pící velbloudů, jako léku pro utišení křečí. Za účely lékařskými byla druhdy sušená nať vousatky šašinové dovážena i do Evropy a to pod jménem vonné sítiny nebo sena velbloudího (herba junci odorati, herba foeni camelorum).

c) Vousatka draslavá (Andropogon muricatus Retz., Andr. squarrosus L. fil., Antherum4 muricatum Beauv.) má chruplavčité plevy posázeny krátkými osténky, tak že klásky jsou na omak draslavé.

Roste hromadně na močálovitých místech ve Vých. Indii, kde ji zovou kus-kus nebo veti-ver, jakož i na ostrovech Sundských, Filipinských a Maskarenských.

Hnědý, balšamově vonný, hořce chutnající oddenek přichází do obchodu obyčejně v 50-100kgových balících pod jménem kořene vetiverového (radix vetiveriae) neboli koř. iwarankusového (radix iwarancusae). Druhdy se ho užívalo v lékařství, zvláště proti choleře. Dnes ovšem z farmakopoeí vymizel; nanejvýš ho upotřebují rozdrobeného do prádla proti molům. Za to z něho vytahují v Asii, menší mírou i v Evropě, silici - olej kuskusový neboli vetiverový (oleum vetiveriae), jehož se upotřebuje na voňavkářství.

V přední Indii vyrábějí z oddenku vetiverového rohože, okenní záslony a stinídka, jež za parných dnů skrápějí vodou, aby vypařující se silicí vydávaly netoliko příjemnou vůni, nýbrž i ochlazovaly vzduch.

1 Slož. z řec. muž + brada, vous, vzhledem k osinatým (vousatým) kláskům.

2 Slož. z řec. sítina + květ.

3 Tak zovou tuto bylinu v Bengalsku.

4 Z řec. bez + osina.