Jasmín1 pravý (Jasminum officinale L.) jest keř mající zelené, lysé, štíhlé větve a vstřícné, lichozpeřené listy, složené ze 7-9 podlouhle kopinatých, celokrajných lístků.

Dlouze stopkaté, libovonné, sněhobílé květy, sestavené do konečných chudých chocholíků, mají 5-8cípý kalich, řepicovitou, nejčastěji 5cípou, v poupěti svinutou korunu, 2 tyčinky - do trubky korunní vetknuté a v ní uzavřené - a svrchní dvoupouzdrý semeník s jednoduchou čnělkou, která se zakončuje 2klanou bliznou. Složením květů připomíná jasmín známý šeřík (Syringa vulgaris L.); jsouť rostliny jasmínovité (Jasmineae) a rostliny olivovité (Oleaceae), k nimž šeřík náleží, spolu blízko příbuzný.

Plody jsou suché, 2pouzdré bobule obsahující po 1-2 semenech.

Jasmín pravý pochází z jižní Asie; pěstuje se však s velice podobným jasmínem velkokvětým(Jasminum grandiflorum L.) také v Číně a v Egyptě, jakož i v sadech jižní Evropy, ještě i v jižním Tyrolsku. Místy, zvláště na pobřeží Středozemního moře, vyskytuje se též zplanělý. U nás pěstují oba řečené druhy jasmínu pro vonné květy v květináčích, pokojích a sklenících, v létě i pod širým nebem.

Libovonných květů jasmínových užívalo se druhdy v lékařství. Nyní upotřebuje se jich za parfum, hlavně však na výrobu silice - oleje jasmínového (oleum jasmini), který se přidává do voňavek. Nejvíce tohoto oleje vytěží se v jižní Francii a Tunisu, kde pěstují za tím účelem jasmíny ve velkém. Sklízené čerstvé květy polévají se olejem mandlovým nebo olejem behenovým, které silici jasmínovou do sebe pohltí; z nich pak vytahuje se silice jasmínová lihem.

Kromě květů upotřebuje se z jasmínů ohebných větví, z nichž vyrábějí dýmkové troubele oblíbené zvláště u Turkův.

 

Jasmín pravý - Jasminum officinale

Vedle uvedených dvou druhů zasluhuje ještě zmínky jasmín arabský (Jasminum sambac2 L., Nyctanthes3 sambac Vahl.), který pěstují hojně v Arabii, Persii a Vých. Indii. Jest to keř mající šedokorý, asi jako prst tlustý peň a prutovité, namnoze pnoucí se větve se vstřícnými, celokrajnými listy.

Bělostné květy vydávají zvláště po západu slunce rozkošnou vůni, jež připomíná vůni konvalinek. Na Východě jimi stelou v chrámech a přimíchávají je do čaje, aby mu dodali jemnější vůně. Rozumí se samo, že z nich též vytahují vonnou silici jako ze květů jasmínu pravého.

Pozn. Netřeba snad ani připomínati, že tak zv. jasmín český, pravým jménem pustoryl (Philadelphus coronarius L.), jejž u nás často pěstují jako okrasný keř v zahrádkách a jenž se místy vyskytuje i zplaněle, nemá s pravým jasmínem ničeho společného, ač ovšem možno i z jeho vonných květů vytahovati silici.

1Nejspíše zkomoleno z arab. jaasman, jak tuto rostlinu jmenují v Arabii.

2Tak zovou jej v Persii.

3Slož. z řec. noc + květ.

Přidat komentář