Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1163

Voskoveň andská (Ceroxylon1 andicola2 Humb.) jest ze všech palem nejvyšší a nejštíhlejší, neboť peň její, pokrytý bílou, hnědě proužkovanou korou, dorůstá výšky až 50 m a při tom nedosahuje větší tlouštky nežli asi 3 dm. Na vrcholku pně houpá se hustý koš podlouhlých, až 6 m dlouhých, v četné úzké úkrojky zpeřeně rozdělených listů.

Voskoveň andská - Ceroxylon alpinum

Jednodomé, neúhledné květy, podobného složení jako u jiných palem - na př. arengy cukrodárné - skládají bohatá, s počátku do blanitých pochev zahalená květenství.

Plody jsou jednosemenné, kulovaté peckovice barvy posléze fialové.

Voskoveň roste v pohořích ostrovů Západoindických a v jihoamerických Andech, zvláště v Peru a Nové Granadě, a to ještě v nadmořské výšce 2500 m, o průměrné letní teplotě 11° C; tím odchyluje se tato palma ode všech ostatních palem, které nerostou nikdy v polohách vyšších nežli asi 1000 m.

Z kmene a spodin listů voskoně andské vyměšuje se bledožlutý, křehký vosk smíšený s pryskyřicí, jehož usadí se časem na kůře vrstva až 5 mm silná. Poněvadž vosku tohoto možno upotřebiti jako vosku včelího, seškrabují jej a taví nad ohněm v kompaktní massu, nebo jej také z oloupané kůry vyvářejí. Druhdy každý strom, s něhož si chtěli vosk osvojiti, skáceli, čímž oloupili Andy na mnohých místech o jich nejkrásnější ozdobu. V novější době však, aby stromův ušetřili, vylézají na ně, jsouce ku kmeni připjati koženým pásem jako při česání datlí a vosk seškrabují ostrým nástrojem do zástěry. Jediný vzrostlý strom dává ho 8-12 kg.

Do obchodu přichází vosk z voskoně andské, když byl znova roztaven a řádně vyčištěn, v hrudách nebo v koulích pod jménem vosku palmového. Do Evropy však se ho přiveze celkem málo. Upotřebuje se ho, smíchaného s lojem, k výrobě citronově žlutých „palmových svíček" a voskových sirek.

1Slož. z řec. vosk + dřevo.

2Slož. z Andes = Andy + colere = obývati, vzhledem k tomu, že roste v Andech.