Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1111

Bassie1 Parkova neboli strom máselný(Bassia Parkii Roxb., Butyrospermum2 Parkii Kol.) jest strom vnějškem poněkud podobný našemu dubu. Máť silný kmen pokryt tlustou, rozdrásalou, tmavošedou korou a rozloženou korunu tvořenu tlustými, namnoze křivoklatými větvemi. Řapíkaté, podlouhle elliptičné, 1-3 dm dlouhé, na líci lesklé, na rubu hustě pýřité listy jsou však celokrajné a bývají nahloučeny na vrcholcích větví v chomáče.

Karité - Butyrospermum parkii

Květy vyrůstají na konci větví nad jizvami loňských, opadalých listů, skládajíce bohaté husté okolíky, které jsou tím nápadnější, poněvadž v té době, když strom kvete, listy ještě nevyrašily. V měsících lednu a únoru bývají jimi stromy úplně obaleny a šíří kolem sebe podobný zápach jako kvetoucí hloh. Složením svým bassiové květy připomínají květy opihledu (Mimusops elengi L.), s nímž bassie náleží do společné čeledi srostloplátečných rostlin zapotovitých (Sapotaceae). Mají plstnatý, hnědočervený, 8dílný kalich, kolovitou, hluboce 8cípou, žlutavobílou korunu, 8 tyčinek, s nimiž se střídá 8 lupenitých patyčinek, a svrchní, 8pouzdrý semeník s jednoduchou, dlouhou čnělkou.

Plody jsou kulovaté bobule zvíci blum, barvy posléze žluté, obsahující v dužnině jedno neb dvě hnědá semena, poněkud podobná koňským kaštanům.

Bassie Parkova jest domovem v tropické Africe, zejména ve vých. Sudanu, kde tvoří místy samorostlé lesy, skýtající domorodcům hojného užitku.

Nejdůležitějším produktem bassií jsou ovšem plody, jejichž přesladkou dužninu Černoši rádi pojídají a z jejichž semen vyvářejí rostlinné máslo zvané shea (čti ší) nebo galam. Děje se to takto: Semena se upraží, na drobno se roztlukou a drť se vaří ve vodě. Na povrchu vroucí vody počne se záhy usazovati olej, který se sbírá do hliněných nádob a v těch se nechá chladnouti, až ztuhne v zelenavě bílé, mazlavé máslo jemné chuti a kakaové vůně.

Černoši potírají si tímto máslem tělo proti slunečnímu úpalu a mastí jím pokrmy. V novější době je prodávají též Evropanům, zvláště obchodníkům francouzským a anglickým, poněvadž ho lze užiti k výrobě svíček a mýdel.

Na konec dlužno uvésti, že z poraněných větví bassie roní se mléčnatá, na vzduchu tuhnoucí šťáva, které možno podobně upotřebiti jako guttaperči, a že velice tvrdé dřevo bassiové hodí se dobře na umělecké práce soustružnické i truhlářské.

Kromě bassie Parkovy rostou v tropech ještě jiné druhy bassií, z jichž plodů možno vyráběti máslo. Jsou to zejména:

Karité - Butyrospermum parkiiBassie dlouholistá (Bassia longifolia L., Illipe3 Malabrorum König) - rostoucí v Přední Indii (nejvíce na pobřeží Koromandelském a Malabarském) a na Ceyloně, od bassie Parkovy tím odchylná, že má kopinaté listy na rubu lysé a kulovaté plody hustě plstnaté.

Dává vedle ovoce, jehož dužninu domorodci rádi jedí, kdežto ze semen vyvářejí máslo zvané fulva, ještě také květy, z nichž připravují druh salátu, lahůdku ve Vých. Indii velice oblíbenou.

Bassie širolistá (Bassia latifolia Roxb., Illipe latifolia Engl.), rostoucí původně na úpatí Himalají, odkudž se rozšířila do Vých. Indie a na blízké ostrovy, zasluhuje zmínky zvláště proto, že dává jedlé květní koruny. Po opylení květů koruny totiž nezvadnou, nýbrž zdužnatí a hromadí se v nich cukr; posléze se oddělí od kalichu a spadnou na zemi. Obyčejně však nečekají domorodci, až koruny opadají samy, nýbrž srážejí část rozvitých květů holemi, ostatek ponechávajíce na plody. Jsouť tyto koruny, třebas za čerstva nelibě zapáchaly, zvláště chudším lidem hledanou pochoutkou. Domorodci je jedí buď syrové, v kterémžto případě chutnají jako fíky; nebo je suší na uhnětených mlatech před svými chatrčemi na slunci, aby jim vydržely na delší dobu a usušené pak vaří, nejčastěji společně se semeny shorey silné (Shorea robusta Roxb.) ve výživný pokrm. Mnoho jich také prodávají obchodníkům na výrobu silného lihového nápoje, jemuž ve Vých. Indii říkají daru. Jeden vzrostlý strom dává ročně těchto jedlých květů, správněji řečeno květních korun, 100-150 kg.

Netřeba snad ani připomínati, že ve vytrvalých kališích, které zůstaly po opadnutí korun na stromě, vyvinou se z opylených semeníků plody, jejichž jedlá dužnina obsahuje olejnatá semena. Také z těchto semen vyváří se máslo, jehož se upotřebuje ke stejným účelům jako shey. Na indických trzích mu říkají máva nebo illipi. V novější době počínají i toto máslo dovážeti do Evropy, zvláště do Anglie, neboť ho možno upotřebiti jako shey na výrobu svíček a mýdel.

1Pojmenována tak ku poctě vlašského lékaře Ferd. Bassi-a.

2Slož z řeč. máslo + semeno.

3Na pobřeží Koromandelském ji zovou illupi nebo illipi.