Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1308

Ošak1 ammonatý (Dorema2 ammoniacum3 Don.) jest statná rostlina okoličnatá, blízká příbuzná s našimi smldníky (Peucedanum), vyhánějící z mrkvovitého kořene přímou, silnou, až přes 2 m vysokou, měkce srstnatou lodyhu rozvětvenou v hořejší části v prutovité větve. Listy přízemní, značně veliké, v době květu však většinou vyhynulé, jsou 2-3krát trojeně peřenodílné; listy lodyžní jsou zastoupeny pouhými blanovitými pochvami.

Ošak amoniakový - Dorema ammoniacum

Drobné bílé kvítky jsou hustě směstnány v kulovaté okolíky, které spočívají na kratičkých, namnoze sotva patrných stopkách po stranách prutovitých větví. Plody - dvojnažky -jsou podlouhlé, poněkud smáčknuté.

Ošak roste planě na stepích Persie a Armenie.

Všecky části rostliny obsahují mléčnatou šťávu, která zvláště z lodyhy a z větví pod okolíky vytéká samovolně, nebo se prýští z naříznutých, po případě hmyzem navrtaných míst; v obou případech na vzduchu tuhne v klejopryskyřičnou massu odporně ostré chuti a odporného zápachu. Massa tato, již za starověku známá jako vyhlášený lék, přichází do obchodu v kulovatých zrnech velikosti hrachu až ořechu, nebo ve slepených kusech, vně žlutých až hnědých, na čerstvém lomu mléčně bílých, v teplé ruce jako vosk měknoucích, pod jménem ammoniaku (gummi-resina ammoniacum). Druhdy se užívalo ammoniaku v různých chorobách jako čertova lejna, dnes ho však přidávají jen do některých náplastí, zvláště do tak zv. náplasti diachylonové. Kromě toho se ho upotřebuje k účelům technickým, na př. při výrobě porculánového tmele.

1Tak ji zovou v její vlasti - sev. Persii.

2Z řec. kopí, vzhledem ke štíhlé, vysoké lodyze.

3Místo armoniacum, jak ji nazývali spisovatelé ve starém věku; vzniklo zkomolením z armeniacum = arménský, v Arménii rostoucí.