Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 2798

Chebule korková (Cocculus suberosus1 DC., Anamirta2 seu Menispermum3 cocculus W.) jest statný keř, jehož peň, pokrytý šedou rozsedalou korkovitou korou, pne se až do vrcholku vysokých stromů. Ostatně platí o chebuli korkové asi totéž, co bylo pověděno o chebuli dlanité, až na to že má vejčito-srdčité listy nedělené a že květy prašníkové obsahují velký počet tyčinek jednobratrých, jejichž prašníky jsou upevněny hřbetem a otvírají se příčnou skulinou.

Chebule korková - Anamirta cocculus

Kulovatě ledvinkovité, hnědé, na povrchu trochu svraskalé peckovice zvíci velikých hrachových zrn, obsahují kromě jiných součástí jed cocculin neboli pikrotoxin (C12H1O5), který jim dodává odporně hořké chuti a opojných účinků.

Chebule korková roste hlavně na skalnatých pobřežích Vých. Indie a blízkých ostrovů. Domorodci omamují a otravuji peckovicemi ptáky a ryby, kteréžto nepěkné zaměstnání bylo zavlečeno i do Evropy, ale zákon je zde záhy zakázal.

Od 16. století užívá se sušených peckovic - chebulí neboli kebulí (fructus cocculi, cocculi indici) - též v evropských lékárnách. Připravujíť z nich, rozemýlajíce je na prášek, hlavně masti na vši. V Anglii je prý také nesvědomití sládci přidávají do těžkých piv.

1Lat. suberosus = korkový.

2Tak zovou tuto rostlinu v její vlasti.

3Slož. z řec. měsíc + semeno, vzhledem ke tvaru semen některých druhů.