Lobelka1 nadmutá (Lobelia inflata2 L.), u Presla chylan, jest jednoletá bylina o přímé, jednoduché nebo nahoře rozvětvené, hranaté, rýhované lodyze, s podlouhlými nebo vejčitými, nepravidelně pilovitými, přisedlými nebo zcela krátce řapíkatými, až 7 cm dlouhými listy a s drobnými, bledomodrými kvítky v konečných i úžlabních klasovitých hroznech.

Lobelka nadmutá - Lobelia inflata

Složení kvítků jest totéž jako u známé lobelky modré (Lobelia coerulea L.), která ještě s jinými druhy často se u nás pěstuje v zahrádkách i v květináčích. Mají totiž 5klaný kalich o odstálých, čárkovito-šidlovitých cípech, dvoupyskou korunu o horním pysku rozštípnutém, dolním trojklaném, 5 jednobratrých tyčinek a spodní semeník, jenž se sužuje v dlouhou, jednoduchou čnělku zakončenou dvoulaločnou bliznou.

Plod jest vejčitá, břichatě nadmutá, dvoupouzdrá, vícesemenná tobolka.

Lobelka nadmutá jest domovem v Sev. Americe, zvláště v Kanadě a Virginii, kde roste nejraději na pokrajích lesův a u cest a také se tam pěstuje. Nejvíce ji pěstují v okolí Nového Yorku, odkudž se zásobí téměř celá Evropa.

Jsouc všecka proniknuta jedovatou mléčnatou látkou - lobelinem, chutná palčivě po tabáku, proto nazývají sušenou její nať též indiánským tabákem. K účelům lékařským musí se nať lobelky (herba lobeliae) sklízeti, dokud rostlina neodkvetla; po té se nať suší a prodává do lékáren obyčejně ve čtyřhranných, lisovaných balíčkách. V lékárnách z ní připravuji tinktury a odvary, jež lékaři doporučují v chorobách srdce místo náprstníku, proti záduše, silnému kašli a k ukonejšení nervů.

1Ku poctě slavného anglického botanika Mat. Lobelia, zemřevšího roku 1616.

2Lat. inflatus = nadmutý, vzhledem k břichatě nadmutým tobolkám.

 

Přidat komentář