Kmín římský neboli šabrej (Cuminum1 cyminum L.) jest jednoletá bylina okoličnatá, mající přímou, 3-6 dm vysokou, lysou lodyhu, trojnásobně peřenodílné listy o čárkovitých úkrojcích, a bílé, řidčeji růžové kvítky v protilistých stopkatých složených okolících. Pod okolíky i pod okolíčky, z nichž okolíky se skládají, jsou štětinovité, jednoduché nebo 2-3klané listeny.
Složení drobných kvítkův jest podobné jako u našeho kmínu lučního (Carum carvi L.). Také dvojnažky shodují se celkem s naším kmínem, ale jsou značně větší.
Pocházeje z Habeše, kmín římský byl už za starověku hojně pěstován v Egyptě a v jižní Evropě, anoť kořenných semen jeho (fructus cumini) užívalo se nejen v lékařství, nýbrž i jako koření v domácnostech. Dnešního dne užívá se jich k uvedeným účelům již v míře nepatrné a to hlavně jen v již. Evropě, v sev. Africe a v Malé Asii. V ostatních zemích byl kmín římský vytlačen jinými drogami. Pouze v Hollandsku jím ještě koření sýry.
Že přes všecko to v jižní Evropě, zvláště na Sicilii a na Maltě, jakož i v Marokku, kmín římský dosud pěstují v míře dosti značné, děje se proto, poněvadž vytahují ze semen jeho etherický olej (oleum cumini), jehož se upotřebuje do některých tak zvaných žaludečních likérův a ústních vodiček.
1Lat. cuminum, od čehož i české kmín vzalo původ, slula tato rostlina již u starověkých Římanův a Řekův.