Lactuca alpina - mléčivec alpský (mléčivec modrý)

Syn.: Cicerbita alpina

Slovensky: Mliečivec alpínsky

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)

POPIS:

Vytrvalá, mléčící, 70 až 230 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jednoduchá, oblá, dutá, dole ojíněná, nahoře hnědočerveně žláznatě chlupatá, obvykle fialově naběhlá. Dolní listy jsou řapíkaté, kracovité, se 2 až 3 postranními úkrojky vejčitými a na okraji vykrajovanými a s koncovým úkrojkem trojúhelníkovitým a na okraji rovněž vykrajovaným. Horní listy jsou menší, křídlatě řapíkaté nebo přisedlé a srdčitě objímavé, méně členěné, nejhořejší jsou celistvé. Úbory jsou 2 až 3 cm široké a vyrůstají v koncovém hroznu. Jazykovité květy jsou modrofialové, vzácně i bílé, 10 až 15 mm dlouhé, trubkovité květy chybí, zákrov je 2řadý, hnědozelený, zákrovní listence jsou špičaté a žláznatě chlupaté. Plodem jsou 3 až 5 mm dlouhé nažky. Kvete v VI až VIII.

STANOVIŠTĚ:

Vlhké horské lesy a křoviny, prameniště, břehy horských potoků, vysokostébelné nivy, na půdách vlhkých, výživných, humózních, kamenitých i hlinitých, vápnitých i silikátových, zásaditých až neutrálních.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR roste dosti hojně v českých pohořích (vyjma Brd), na Moravě vzácněji, převážně v pahorkatinách až horských polohách (min. asi 410 m n.m., max. asi 1450 m n.m.). Celkově roste ve Skotsku, ve Skandinávii, v Pyrenejích, v horách střední Evropy (Alpy, Apeniny, Karpaty, ...) a severní poloviny Balkánu. V Alpách vystupje do nadmořských výšek až 2400 m.

POZNÁMKA:

V některých zemích jde o pastevci ceněnou rostlinu, neboť údajně zvyšuje tvorbu mléka u krav.