Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 6551

Ficus carica - fíkovník smokvoň

Slovensky: Figovník obyčajný

Čeleď: Moraceae - morušovníkovité

 

POPIS:

Rychle rostoucí, opadavý keř nebo šlechtěný statný strom, některé odrůdy rostou v plazivé formě. Strom v přírodě dorůstá obvykle výšky 3 až 5 m, někdy i 10 m. Listy dlanité, nepravidelně laločnaté, se 3 až 5 laloky, tvaru takového, že biblickému Adamovi mohl skutečně dobře posloužit k zakrytí pohlaví. Květy drobné, ve velkém množství nahloučeny uvnitř plodenství (tzv. sykonium), šlechtěné smokvoně kvetou 2x až 3x do roka. Plodem je dutá kulovitá nebo hruškovitá bobule, na samičích rostlinách v podobě jedlých fíků, na samčích rostlinách vznikají obvykle nejedlá plodenství, tzv. kaprifíky. Samčí rostliny mají v sykoniu dvojí květy, prašníkové a krátcečnělečné neboli hálkové, ve kterých probíhá vývoj jediného opylovače samičích rostlin, kterým je stehnatka (žlabatka) Blastophaga psenes: Tato drobná vosička klade na jaře svým dlouhým kladélkem vajíčka do semeníku kaprifíků. Z vajíček se líhnou samci i samice, kteří hned po narození ještě uvnitř fíku kopulují. Samci po té hynou a samice vylézají ven a kladou vajíčka do pravých fíků, které při tom zároveň opylí. V závislosti na typu květů a jejich vztahu k opylení a tvorbě plodenství se smokvoně rozdělují do 3 skupin:

  1. Adriatická skupina - plodenství se vyvíjí i bez opylení a netvoří nažky.
  2. Smyrenská skupina - plodenství se tvoří jen po opylení stehnatkou a má nažky.
  3. Skupina San Pedro - plodenství jarní úrody se tvoří partenokarpicky (bez oplodnění), pro druhou úrodu je třeba opylení.

Plody se objevují 2x do roka po jednom nebo i více v paždí listů, někdy kauliflorně (= vyrůstají z několik let odpočívajících pupenů umístěných přímo na kmeni). Dužina může být bílá, fialová, černá nebo červená, velikost plodů se dle odrůdy pohybuje od 1 do 9 cm.

 

ROZŠÍŘENÍ:

Pochází pravděpodobně z Přední Asie, ale dnes se pěstuje od západního Středozemí až po severovýchodní Indii a Čínu a také v Austrálii. Patří k nejstarším kulturním rostlinám, zprávy o jeho pěstování pochází z doby více než 3000 let před n.l. Mezi největší producenty fíků patří v současnosti Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, Turecko, Alžírsko a Kalifornie. V Čechách se pěstuje již od dob Karla IV.

UŽITÍ:

Čerstvé fíky obsahují asi 80% vody, provitamín A, malé množství vitamínu C, vitamín B2, bílkoviny, aminokyseliny, draslík, pektiny, organické kyseliny, vlákninu, fermenty, slizy a 20 až 26% sacharidů. Čerstvé fíky se nedají přepravovat na větší vzdálenost, proto se konzervují sušením. Sušené fíky obsahují až 75% sacharidů, 6% bílkovin, asi 1% tuků a jsou takřka bez vitamínu C. Fíky se pojídají čerstvé nebo sušené, z čerstvých fíků se připravují džusy, kompoty, saláty, marmelády, vína, likéry, pojídají se plněné různými náplněmi (sýrem, šunkou apod.), sušené fíky se plní např. ořechy, výborné jsou i kandované fíky. Upražené fíky se užívaly s přísadou čekankyjako náhražka kávy, tzv. fíková káva. Dále se dřeva smokvoní, které je měkké a velice trvanlivé, užívá ve stolařství, v minulosti se z něj vyráběly rakve pro mumie.

LÉČITELSTVÍ:

Při léčení se užívá výhradně plodů.
Obsažené látky, viz. předchozí odstavec.
Fíky působí především projímavě (např. namočené do olivového oleje a snědené v počtu 4 až 12 ks), mohou se užívat jako kloktadla nebo prsní čaje (při kašli, angíně či bolestech v krku lze použít např. mléčný odvar nebo hustý fíkový extrakt), jsou močopudné, ve formě kašovitých obkladů se užívají na nehojící se rány či abscesy (např. 100 g rozemletých fíků s přídavkem 2 čajových lžiček prášku z jitrocele lze použít na nehojící se rány).

PĚSTOVÁNÍ: 


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Jana Ráblová napsal(a) dne 22.8.2010:
Mám Fíkovník 5 let ze zahradnictví Kruh a fíkovník mi nerodí - čím ho mám hnojit?


Kallivana napsal(a) dne 8.6.2009:
kZdravím. Mám smokvoň (fikus carica) přivezenou ze zahrady ve Francii asi 7 let.Vloni měla jeden plod a letos má 3 fíky.Nepovšimla jsem si,že kvete,ani jsem nikde nenašla obrázek květu,takže nevím,jak vypadá.Rostlinu mám jen jednu, uvnitř domu u okna, takže nevím, jak byla opylena.Co mě ale trápí víc je to,že jí náhle začaly flekatět listy,pak se zkroutí a odpadnou.Je to škůdce, nebo špatná zálivka?Děkuji za příspěvky.

Ota Beran napsal(a) dne 20.4.2009:
Ficus carica už léta pěstuji na zahradě v Benešově u Prahy. Pravidelně plodí a zimu přežívá pod krytem. Viz: http://www.bmprofit.cz/fikovnik.html

Dr Jiří Josífko napsal(a) dne 18.4.2009:
V textu jsou úplné nesmysly. Pokud jde o podnebí Prahy, neviděl jsem žádný druh Ficus carica, který by zde zmrzl, sem tam vysoký keř namrzne na koncích větví asi jako hortenzie.
V odrůdách a klonech je hodně nepřehledných údajů, musí si to každý vyzkoušet sám. Pěstuji řadu odrůd už více než 60 let, přivezl jsem zplaněné fíkovníky z oblasti Znojma, několik druhů /?/ z Budapešti, další z celé oblasti Středozemního moře. Nejlépe je najít si na některém z kvarnerských ostrovů / které jsou nejsevernější, Krk, Ráb, Lošinj, Selba, Cres atd. / výtečně plodící strom /keř a přivézt si řízky. Jednak od zelených jednak od modrých. V některých sklenících z první republiky jsou rostliny, které skvěle plodí / např. v Semčicích /, to je mimořádně kvalitní zdroj. Neměl jsem možnost vyzkoušet druhové názvy fíkovníků z USA, ale berte v ČR řízky od pěstitele jako nejlepší cestu / podle mne /.Všechno je u fíků náhoda / viz mé články o záhadách fíkovníků u evangelistů - prokletí fíkovníku Ježíšem, vykládané vždy jinak /. Já zasazuji letos nejlepší fíkovník letos jako doplněk k bazénu, k tomu cedry, jižní typy borovic zmenšované vyštipováním a nemrznoucí nízké asparágusy.Jo a pak yuky,některé jsou nádherné.


Jaroslava Nová napsal(a) dne 15.10.2008:
Další informace které jsem nalezla - ověřené informace. http://www.ireceptar.cz/detail-clanku/fikovnik-smokvon.html