Fritillaria meleagris - řebčík kostkovaný (řebčík strakatý, komonka vrhcábnička, křin obecný)

Syn.: Lilium meleagris
Slovensky: Korunkovka strakatá

Čeleď: Liliaceae - liliovité

 

POPIS:

Vytrvalá, 10 až 30 cm (při pěstování až 60 cm) vysoká, cibulkatá bylina. Její lodyha je řídce olistěná, hnědočervená. Listy jsou střídavé, čárkovité, žlábkovité, šedozelené. Květy vyrůstají nejčastěji po jednom, jen zřídka po dvou či třech, jsou nící, nadmutě zvonkovité, do 45 mm velké, u přírodních populací vínové až purpurové s hnědými, do šachovnice uspořádanými skvrnami, někdy však i celé bílé nebo růžové, u pěstovaných odrůd mohou být bílé se zelenými nebo růžovými skvrnami nebo purpurové se skvrnami zelenými či šedobílými. Okvětních lístků je 6, jsou na vrcholu tupé a ohnuté, při bázi s nektarovými žlázkami, tyčinky vyrůstají po 3, semeník je válcovitý, blizna 3klaná. Plodem jsou kulovité, 3dílné tobolky. Kvete v IV až V.

STANOVIŠTĚ:

Vlhké až bahnité louky, slatiny, zaplavované luhy.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR se jedná velmi pravděpodobně o druh nepůvodní, bývá však pěstován a občas zplaňuje vytvářejíc zdálnivě přírodní populace. Celkově roste v jižní Evropě od Španělska až po Balkán, nesouvisle a ostrůvkovitě i na jihu Skandinávie (Dánsko), na Britských ostrovech a ve středním a jižním Rusku (Kavkaz, Černomoří). Nejbližší vskutku přírodní populace se vyskytují zřejmě na Slovensku.

JEDY:

Pravděpodobně obsahuje podobné látky jako řebčík královský, rostlina však zřejmě není detailně prozkoumána.

PĚSTOVÁNÍ:

Řebčík kostkovaný býval pěstován už během Antiky, do střední Evropy se rozšířil v 16. a 17. století. Vyhovují mu vlhčí až vlhké, humózní a propustné půdy (např. břehy vod, vlhké trávníky) a slunné nebo polostinné stanoviště. Množí se semeny, která se vysévají na podzim do studeného pařeniště, nebo koncem léta oddělováním dceřinných cibulek. Pěstuje se v několika odrůdách, např. 'Alba' a 'Aphrodite' s čistě býlími květy, 'Orion' a 'Purple King' s květy červenofialovými.

Přidat komentář