Citrus sinensis - pomerančovník čínský

Slovensky: Pomaranč

Čeleď: Rutaceae - routovité

POPIS:

5 až 10 m vysoký strom s kulovitou korunou. Listy jsou podlouhle vejčité až eliptické, na vrcholu špičaté, na bázi zaokrouhlené, lesklé, do 15 cm dlouhé, s řapíkem úzce křídlatým. Květy vyrůstají v rozvolněných hroznech nebo jednotlivě, jsou 5četné, vonné, bílé, tyčinek je 20 až 25, semeník je 10 až 13pouzdrý. Plodem je takřka kulovitá nebo mírně zploštělá "bobule" zvaná hesperidium. Semena jsou klínovitě vejcovitá, na povrchu rýhovaná.

PŮVOD:

Původní je pravděpodobně v Číně, v současnosti se pěstuje v mnoha kutivarech (kterých existuje kolem 200) v tropech a subtropech takřka celého světa (zhruba mezi 40° severní a jižní šířky).

PĚSTOVÁNÍ:

• Umístění: Slunné nebo jen lehce stinné stanoviště, chránit před slunečním úpalem.
• Zemina: Pro starší rostliny nejlépe směs drnovky, rašeliny, kompostu a písku v poměru 4:2:2:1, pro mladé rostliny směs drnovky, listovky, hnoje a písku, vše ve stejném množství, pH by mělo být 4,5 až 5,5.
• Teplota: Během léta běžná venkovní teplota (nejlépa 20 až 25 °C), v zimě (listopad až únor) nejlépe 5 až 10 °C, možno i vyšší, ale neměla by překročit 22 °C. Koncem února se teplota postupně zvyšuje.
• Zálivka: Během léta a v případě teplého přezimování poměrně vydatná, při chladném přezimování je jí třeba mírně omezit, avšak rostlina by neměla nikdy zcela vyschnout. Pomerančovník špatně snáší vápenitou vodu.
• Přesazování: Mladé rostliny se přesazují každý rok nebo každý druhý rok, starší zhruba jednou za 3 až 5 let.
• Rozmnožování: Přírodní druhy se množí semeny (na jaře), kultivary řízky se 3 až 5 očky (během léta při teplotách okolo 25 °C, zakoření za 3 až 4 týdny) nebo očkováním.

Pěstované odrůdy se dělí na žlutomasé, krvavé, pupečné (mutované formy, které mají na konci plodů "pupek" a jsou bez semen) a cukrové. Mezi významné odrůdy patří např.:

• Valencia: Zřejmě nejotužilejší odrůda, plodí na jaře a v létě, její plody se konzumují čerstvé nebo se z nich vyrábí džusy.
• Joppa: Odrůda vhodná pro tropické zahrady.
• Rubby Blood: Má načervenalou kůru (flavedo), patří mezi krvavé pomeranče.
• Washington Navel: Plodí v zimě, má velké a velmi sladké plody, je vhodná i do mírně chladnějších oblastí, hodí se i pro pěstování v bytech, patří mezi pupečné odrůdy.
• Biondo commune: Stará italská odrůda, šťavnaté plody, středně raná.
• Bydžovský: Česká odrůda, kvete i plodí několikrát do roka.
• Cotidiana: Má panašované listy i plody, vhodná do bytů.
• Hamlin: Raná odrůda, jedna z důležitějších.
• Korolok batumský: Pigmentovaná odrůda.
• Kubánský: Má zelenohnědou kůru (flavedo), často se používá jako podnož pro jiné citrusy.
• Moro: Italská odrůda krvavého pomerančovníku, dosti raná.
• Lednický: Česká odrůda , kůra slabší, se světlými skrnami.
• Selection Jaguei: Kubánská odrůda, snáší dobře suchý vzduch (takže je vhodná např. do bytů s ústředním topením).

OBSAŽENÉ LÁTKY:

V dužině pomerančovníku je přítomen vitamin C, flavonoidy (např. rutin, kvercetin, hesperidin aj.) a pektiny (celkem 20 až 40% v sušině). V kůře (flavedu) jsou obsaženy rovněž flavonoidy a v kůře, listech i květech jsou nádržky s vonnou silicí.

JINÉ UŽITÍ:

• Z pomerančů se vyrábí džusy, kompoty, marmelády, koncentráty atd. atd. ... a nebo se rovnou jí.
• Pomerančová kůra se používá v cukrářství, jako přísada do čajů, do léků atd.
• Pomerančová silice se používá do voňavek, kosmetických přípravků, aroma lamp aj.