Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 12366

Brassica napus subsp. napus - brukev řepka olejka

Syn.: Brassica oleifera, Napus oleifera
Slovensky: Repka olejná

Čeleď: Brassicaceae - brukvovité (křížaté)

 

POPIS:

Jednoletá až dvouletá, 50 až 120 cm vysoká, bylina. Celá rostlina je modravě zelená a ojíněná. Lodyha je přímá, větvená, lysá, nedřevnatějící. Dolní lodyžní listy jsou řapíkaté, lyrovitě peřenosečné, s 1 až 4 postranními úkrojky a s výrazně větším koncovým úkrojkem. Střední a horní listy jsou přisedlé až objímavé, vejčité až kopinaté, na okraji celokrajné až zubaté nebo vykrajované. Květy vyrůstají v řídkém hroznu, jsou 4četné, žluté, asi 2x delší než lístky kališní. Plodem je 5 až 6 cm dlouhá šešule obsahující 15 až 40 semen. Kvete v V až X.

STANOVIŠTĚ:

Jde o hojně pěstovanou rostlinu, která často zplaňuje kolem polí a cest, na rumištích, v okolí lidských sídel apod.

ROZŠÍŘENÍ:

Je pěstována v mírných a subtropických pásmech téměř celého světa, nejvíce v Evropě.

POUŽITÍ:

U nás se pěstuje již od 13. století, buď jako ozimá nebo jarní plodina. Ze semen se lisuje olej, zbytky po lisování (pokrutiny) se používají jako krmivo (obsahují asi 20 % bílkovin). Obsah oleje v semenech se pohybuje okolo 45 % a je složen zejména z glycerolu kyseliny erukové, linolové a linolenové a dále jsou přítomny estery kyseliny myristové, palmitové, stearové aj. Olej je jedlý, ale používá se i pro technické účely, např. při výrobě mýdel. V poslední době se stalo ekologickým hitem jeho přimíchávání do nafty. Jde sice o obnovitelný zdroj, ale podle některých výzkumů při spalování biopaliv vzniká až dvojnásobné množství oxidu dusného než při spalování běžných paliv (oxid dusný je údajně jednou z hlavních sloučenin, která způsobuje zvětšování ozónové díry), takže o tom, zda se jedná opravdu o ekologický způsob, pravděpodobně rozhodne až budoucnost. Důležité a hezké ale je, že se alespoň na oko něco pro přírodu (a tedy i pro člověka) dělá, když už téměř nikoho nenapadne, že nejúčinnější by bylo zkrátka omezit cestování auty, létání letadly atd., což ale není v zájmu politiků, dokonce ani těch zelených. Tak budeme jezdit na jedlý olej a v budoucnu možná i na nějaká jiná jídla abychom uspokojili svoji touhu převážet svá těla nazdařbůh tam a zpět nebo na místa, kde si myslíme, že jsme veledůležití a nepostradatelní (já se např. chystám na jednu dosti vzdálenou lokalitu, kde roste jedna velmi vzácná rostlina, kterou, až tam mým starým autem dojedu, vyfotím, pak se rychle vrátím zpět a na těchto stránkách pak budu celému světu zvěstovat, jak ta kytka vypadá, což je jistě důležité, protože tím té kytce a vůbec celé přírodě určitě hodně pomůžu :-)).


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

skorice.vanilka napsal(a) dne 24.3.2014:
To: Olda Kohout. Řepkový olej byl používán (a snad i nadále je) za 2.sv.války na ponorkách. A to proto, že snese větší tepelnou zátěž a nekouří při smažení. Snad jste měl ten olej při smažení teplejší než měl byt a trochu to přicmrdnul. Já osobně smažím na tom, co momentálně je k disposici, slunečnicový, řepkový, olivový i sádlo. A např. vepřový řízek je nejlepší na SÁDLE.

skorice.vanilka napsal(a) dne 24.3.2014:
Dobrý den. Mám dotaz. Chovám husy a kachny. Právě mám malá housátka a káčátka. Po zimě je tu ještě málo kopřiv a mlíčáků. Zato na (cizím) poli je hodně ozimé řepky. A ta řepka jim náramě chutná. A navíc se nemusí krájet, jen se dá zavěsit do výběhu a hned má drobotina zelené. Já vím, že krást se nemá. Ale ona ta řepka roste taky podél cest a příkopů.
Bojím se, zda větší množství řepky (flavonidů) nemůže těm mláďatům ublížit. Srnkám prý dobře nedělá. Samozřejmě drobotina má hlavně jádro, což je základ jejich výživy, Jen řepka jim chutná víc než mlíčák, žabinec a kopřiva. Děkuji za odpověď.

Vladislav Čížek napsal(a) dne 9.8.2012:
Vážení a milí přispěvatelé,
v oddílu 1.Použití, se autor tohoto webu, vedle jiných a mně velmi sympatických osobních postojů, zmiňuje o složení řepkového oleje: V semenech se obsah oleje pohybuje okolo 45 % a je složen zejména z glycerolu kyseliny erukové, linolové a linolenové a dále jsou přítomny estery kyseliny myristové, palmitové, stearové aj.
Všimněte si, že autor kyselinu erukovou řadí na první místo (!) ve složení řepkového oleje, od čehož odvozuji, že jeho informace o složení řepkového oleje nebudou nejnovější a nebudou ani správně pochopené. Dovolím si vysvětlit dále, proč.
Přiznejme si, že v těch mnohamluvných výčtech všech těch správných a nejsprávnějších (glycerolů) mastných kyselin, v tom, či onom nabízeném výrobku, jimiž jsme ze všech reklamních textů dnes a denně zahlcováni, se úplně ztrácí a) obsah jednotlivých složek a b) úplně se vytrácí z kontextu i jejich nutriční význam. A to nejen pro člověka.
Ano, byla to právě kyselina eruková z řepky, která mívávala na svědomí v dalších příspěvcích zmiňovanou "zemdlenost" srnek. Ona mívávala dokonce na svědomí i četná úmrtí dobytka, překrmovaného řepkou a řepkovými pokrutinami.
Proč?
Protože kyselina eruková je pro své strávníky jako taková, prostě JEDOVATÁ.
Pro ty, jež jsem svým tvrzením právě teď k smrti vyděsil uvádím, že mohou být klidní, že DNES je vše jinak.
Řepka olejná byla jako olejnina vynesena na výsluní hromadné zemědělské produkce v letech 2. světové války, kdy ničeho nebylo dosti a kdy problém, co do huby, byl zcela primární. Pro lidi, pro krávy i pro srnky. Nad nutriční vyvážeností toho, co se jedlo, se nikdo nepozastavoval, ono to bylo zřejmě i politicky nebezpečné. Jedlo se máslo z buráků (jak, kde a kdy - já bych to bral, ale pamětníci nad ním dodnes ohrnují nos), v horších případech i margarín z uhlí (Fischer-Tropschovy syntézy jsou dodnes geniální, ale málo výživné a už vůbec na jedlé).
Ano, tehdejší zemědělství i proto zvládlo velmi pružně kvantitativní problém pěstování řepky a dodalo na deficitní válečný trh žádaný nutrient, ale v kvalitativních parametrech, nad kterými dnes trneme hrůzou.
Obsah (glycerolů) kyseliny erukové byl v tehdy pěstovaných řepkách až 55% !!!
Že dobytek po zkrmení pokrutin umíral, není divu. I lidem z řepkového oleje nemohlo být volno, spíše nevolno. Úmrtí nejsou doložena, ale on ten válečný trh byl asi natolik deficitní, že letální dávku nešlo zkonzumovat. Nevešla se na potravinové lístky...
Zemědělství však naštěstí od řepky olejky ani po válce neuteklo. Asi 40 let sice trvalo, než se cílevědomým šlechtěním (neplést si s GMO) podařilo snížit obsah produkované kyseliny erukové pod neškodných 2%, ale dnes se už žádný z producentů ani neobtěžuje uvádět, že prodává řepkový olej tzv. nízkoerukový. Vzpomínáte si, vy starší, na označování hudebních aparatur HiFi?
Kde to na kterém výrobku dnes najdete? Všechny hudební aparatury jsou přeci HighFidelity!!!
Tolik tedy k řepce a řepkovém oleji.
Troufám si tvrdit, že se řepkový olej nemusí dnes za svou "řepkovost" vůbec stydět, a že snese srovnání, co do kvality, i s olejem např. olivovým, tak vysoko u nás ceněným. Já osobně mám řepkového oleje doma slušnou zásobu v podobě asi 9 litrů trvale, a žiju s pocitem, že mně tak hned nic nezaskočí. Ten olej je samozřejmě lisovaný za studena, a jelikož mou hubou už prošly velmi různé oleje (jsem do nich fanda - a nejen do těch potravinových) troufám si tvrdit, že je i chuťově velmi lahodný.
Tolik k všeobecné osvětě.
Váš Děda Ladin


Vera napsal(a) dne 16.7.2011:
Jaky je rozdil mezi repkou olejnou a horcici bilou. Me prijde ze zadny, obe rostliny vypadaji stejne, ale doma jsme schopni se kvuli tomu i pohadat, co nam to pomale na kazdem poli v CR roste.


blabla napsal(a) dne 11.5.2011:
dělá se z řepky olejky taky hořčice ?

Josef napsal(a) dne 24.5.2010:
Chtěl bych se zeptat, zda je řepka samoaprašná, protože při těch kvantech polí, na nichž se pěstuje ji včely nemohou opylit. Čím více řepky, tím dražší chleba!


Lydie Novotná napsal(a) dne 18.5.2010:
Slyšela jsem, že na řepce se rády pasou po zimě vyhladovělé srnky a že jim to vůbec nesvědčí. Schválně jsem také mladou, nerozkvetlou řepku ochutnala, a překvapilo mě, jakou měla jemnou, sladkou chuť! Nejraději bych si ji natrhala a dala do salátu, nebo do polévky místo brokolice, ale vzpomněla jsem si na ty srnky. Myslím, že řepka nemůže být jedovatá. Je snad tolik přehnojovaná? A proč se nevyužívá pro lidi? Děkuji za odpověď, zdravím, Novotná




michaela napsal(a) dne 1.6.2009:
O České republice se říká "ČESKO JE ŽLUTÁ ZEM" protože se pěstuje hodně BRUKVI ŘEBKY OLEJKY