Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 2543

Rubus odoratus - ostružiník vonný (ostružinec vonný)

Syn.: Rubacer odoratum
Slovensky: Ostružina voňavá

Čeleď: Rosaceae - růžovité

 

POPIS:

Opadavý, až 2 m vysoký keř s četnými podzemními výběžky. Prýty vzpřímené, větvené, bez ostnů, v mládí chlupaté a s červenými stopkatými žlázkami, později dřevnatějící, s podélně se odlupující kůrou. Listy řapíkaté, po obou stranách chlupaté, dlanitě 5laločné, laloky jsou pilovité, koncový lalok je výrazně větší než laloky postranní, řapík je hustě žláznatě chlupatý. Květy vyrůstají v koncových květenstvích, jsou 5četné, až 5 cm velké, nachově červené, vonné, kališní lístky jsou na vrcholu protaženy v dlouhý a tenký přívěsek a stejně jako květní stopky jsou hustě posety červenofialovými stopkatými žlázkami. Souplodí (ostružina) je asi 1 cm velké, žlutočervené až červené, nevýrazné chuti. Kvete v VI až VII.

ROZŠÍŘENÍ:

Původní je ve východní části Severní Ameriky (od jihovýchodu Kanady na severu po státy Georgia a Tennessee na jihu), u nás je pěstován a spíše zřídka i zplaňuje, nejvíce v pahorkatinách, v nadmořských výškách od 200 do 500 m.

STANOVIŠTĚ:

Zplaněle se může vyskytovat zejména ve světlejších a vlhčích lesích, na lesních mýtinách, pasekách, podél lesních cest, převážně na půdách hlinitých, vlhčích a nevápnitých, obvykle roste v blízkosti svého původního pěstování.

PĚSTOVÁNÍ:

V Evropě se pěstuje již od roku 1770 (v Anglii), k nám byl prvně dovezen počátkem 19. století. Jde o rostlinu nenáročnou na půdu i stanoviště. Je vhodný zejména k osázení větších ploch, poněvadž se pomocí svých podzemních výběžků poměrně rychle rozrůstá. Množí se semeny nebo letními řízky z postranních výhonů nebo kořenovými řízky (v listopadu a prosinci). Pěstuje se i odrůda s bílými květy.