Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 5981

Rhamnus cathartica - řešetlák počistivý

Syn.: Rhamnus spinosa
Slovensky: Rešetliak prečisťujúci

Čeleď: Rhamnaceae - řešetlákovité

 

POPIS:

Až 3 metry vysoký keř, zřídka až 7 m vysoký strom s krátkým kmenem. Mladé větve řídce chlupaté až lysé, šedé až hnědé, starší větve šedohnědé až černé, hladké, výhony často končí kolcem (trnem). Pupeny jsou tmavohnědé, kryté šupinami. Listy řapíkaté, eliptické, vejčité nebo téměř okrouhlé, na bázi klínovité, na okraji pilovité, se 3 až 4 páry výrazných, obloukovitě zahnutých žilek. Květy převážně jednopohlavné s pozůstatky orgánů druhého pohlaví (tzv. nedokonale dvoudomá rostlina), vyrůstají v úžlabí listů ve svazečcích u samčích rostlin po 20 až 50, u samičích po 5 až 10, jsou 4četné, drobné, stopkaté, žlutozelené, kalich zelený, kališní lístky trojúhelníkovité. Plodem je kulovitá peckovice velikosti hrachu, zpočátku zelená, za zralosti černá a lesklá. Kvete v V až VI.

Latinské druhové jméno je odvozeno od řeckého slova katharzó, které znamená "čistic" (plody působí projímavě).

STANOVIŠTĚ:

Křoviny, okraje lesů, meze, pastviny, břehy, skalnaté stráně, na půdách sušších až mírně vlhkých, převážně zásaditých (vápnitých), stanoviště slunné až polostinné.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR místy roztroušeně až hojně, jinde však zcela chybí, nejvíce roste v teplejších oblastech v nadmořských výškách od 200 do 400 m (max. asi 940 m n.m.). Celkově roste v Evropě a v západní Asii, na severu zhruba po 60° severní šířky, na jihu po Sicílii, sever Malé Asie a sever Íránu, na západě po Španělsko a Irsko, na východě po Ob, západní Altaj a Ťan-Šan, druhotně i na východě Severní Ameriky a podél řeky Paraná v Jižní Americe.

LÉČITELSTVÍ:

Užívá se plod, někdy i kůra. Plody se sbírají v době zralosti (září až říjen), kůra nejlépe na jaře, ještě před rozkvětem. Plody se suší ve stínu nebo umělým teplem do 45 °C.
Droga obsahuje zejména antrachinony, antranoly a antrachinonové glykosidy a flavonoidy. Dále jsou přítomny hořčiny, sacharidy, pektiny, organické kyseliny (např. jantarová) vitamin C, saponiny, hořčiny a pryskyřice. Složení kůry je velmi podobné, ale účinných látek je v ní méně.
Řešetlák působí projímavě (antrachinonové sloučeniny působí zejména na hladké svalstvo tlustého střeva) a mírně žlučopudně. Užívá se při léčbě zácpy způsobené sníženou střevní peristaltikou.
Podává se buď přímo v množství 4 až 7 g čerstvých plodů (např. s marmeládou, cukrem apod.) nebo ve formě macerátu (cca 1 g rozdrcené drogy se máčí přes noc v šálku vody, vypije se po ránu nalačno). Vhodnou lékovou formou je i sirup (rozmačkané, čerstvé plody se nechají několik dní ustát, po té se vylisují, do takto získané šťávy se přidá cukr (1 kg na 0,5 l šťávy), trochu skořice, zázvoru a hřebíčku a povaří se do hustoty medu - podává se pak v dávce 1 až 2 polévkové lžíce dospělým, u dětí postačí 1 až 2 čajové lžičky).
POZOR: Při předávkování řešetlákem může dojít k dávení, průjmům nebo dokonce ke krvácení zažívacího ústrojí!

DALŠÍ UŽITÍ: