Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 6809

Sambucus racemosa - bez hroznatý (bez červený)

Slovensky: Baza červená

Čeleď: Adoxaceae - pižmovkovité

 

POPIS:

Vytrvalý, 1 až 4 m vysoký keř s daleko dosahujícími kořeny a kořenovými výmladky. Borka hnědá až šedohnědá, s výraznými lenticelami, dřeň skořicově hnědá. Listy vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené, s 1 až 3 lístky, jež jsou eliptické až vejčité, krátce řapíčkaté, na okraji pilovitě zubaté, na vrcholu zašpičatělé, zejména na rubu chlupaté. Květy uspořádány v hustých, mnohokvětých, vrcholičnatých latách, 3 až 7 cm dlouhých a přibližně 5 cm širokých. Jednotlivé květy velmi drobné, jen asi 4 mm v průměru, 5četné, korunní lístky žlutavě zelené až zelené a obvykle záhy opadavé, tyčinek 5, prašníky žluté. Plodem jsou hustě uspořádané, kulovité, asi 5 mm velké, za zralosti výrazně červené peckovice s 3 až 5 semeny. Kvete v III až V, plody dozrávají od poloviny VII.

STANOVIŠTĚ:

Okraje lesů, paseky, křoviny, rokle, stráně, na půdách vlhčích, humózních, výživných, hlinitých, písčitých až kamenitých, mírně kyselých až neutrálních, stanoviště slunné.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR od pahorkatin po horské oblasti dosti hojně (max. 1420 m n.m.), v nížinách převážně vzácně nebo chybí. Celkově roste ve Střední Evropě, v severní části jižní Evropy, na východě po Rumunsko, Bulharsko a západ Ukrajiny, v severní Evropě zřejmě jen zavlečený a zdomácnělý.

JEDY:

Je považovan za mírně jedovatou rostlinu, v semenech je přítomen amygdalový gkykosid, který může způsobit u disponovaných jedinců otravu.

DALŠÍ UŽITÍ:

Po převaření a pečlivém odstranění semen lze použít plody bezu hroznatého např. na výrobu marmelády.

PĚSTOVÁNÍ:

Pěstuje se v několika kultivarech, které se liší zejména tvarem a barvou listí (stříhanolisté, hluboce pilovité listy nebo odrůdy pestrolisté - např. žluté).