Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 7355

Centaurea benedicta - benedikt lékařský (benedikt čubet, čubet lékařský)

Syn.: Cnicus benedictus
Slovensky: Benedikt lekársky

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)

 

POPIS:

Jednoletá, až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, 5hranná, rýhovaná, větvená, chlupatá. Dolní listy řapíkaté, horní přisedle objímavé, dolní kracovitě peřenoklané, střední a horní laločnaté, všechny po okraji ostnité a na ploše huňatě chlupaté. Úbory jednotlivé na koncích větví, vnější zákrovní listeny kratší a s krátkým ostnem, vnitřní delší s peřenodílným, do červena zbarveným trnem. Květy žluté, převážně trubkovité, okrajové květy drobné a neplodné. Kvete v VI až VII.

ROZŠÍŘENÍ:

Původní ve Středomoří, na východě po Malou a Přední Asii, Sýrii, Írán a Kavkaz, v mnoha částech světa ale pěstován a místy zplaňuje (střední Evropa, jižní Afrika, Severní a Jižní Amerika).

LÉČITELSTVÍ:

Sbírá se nať (Herba cardui benedicti) těsně před rozkvětem, tedy červnu až červenci. Suší se ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C.
Droga obsahuje lignany arctigenin, nortrachelosid a wikstromol, které působí dosti silně antivirově. Dále jsou přítomny třísloviny (asi 8 %), silice (citral, cymen, fenchon), pryskyřice, flavonoidy, slizy, soli hořčíku, vápníku a draslíku, tanin, vitaminy skupiny B, amid kyseliny nikotinové, hořkou chuť droze dodávají hořčiny (seskviterpenové laktony) knicin a salonitenolid.
Droga zlepšuje trávení, podporuje tvorbu žluče, působí močopudně a zvyšuje vylučování kyseliny močové, působí desinfekčně, antibakteriálně a virostaticky, dokonce i na viry HIV.
Užívá se zejména při žaludeční slabosti, nechutenství, nadýmání, při zánětu sliznic trávicíhoústrojí nebo v rekonvalescenci po operaci trávicího ústrojí, a také při žlučníkových chorobách.Vzhledem k tomu, že zvyšuje vylučování kyseliny močové z těla, může být s úspěchem aplikován i při dně a některých revmatických chorobách. Zevně jej lze použít na špatně se hojící rány, na kožnízáněty, bércové vředy, ekzémy, v některých případech bývá úspěšný i při léčbě lupénky. Antivirové působení benediktu se využívá při léčbě pásového oparu. Vnitřně se podává obvykle ve formě nálevu(1 polévková lžíce na 1/4 l vody, luhuje se 2 minuty, pijí se 2 šálky denně).
POZOR: Předávkování benediktem může vyvolat nevolnost, zvracení a podráždění ledvin. Z tohoto důvodu je kontraindikován při těžších ledvinových poruchách.

DALŠÍ UŽITÍ:

Kořen benediktu lékařského se přidává do některých likérů nebo vín, kterým dodává hořkou chuť.

PĚSTOVÁNÍ:

Benedikt preferuje humózní, vápnitou a mírně suchou až mírně vlkou půdu a slunné a chráněné stanoviště. Množí se semeny, která se vysévají přímo na venkovní stanoviště koncem dubna. Klíčí asi po 10 dnech.