Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 12400

Robinia pseudoacacia - trnovník akát (trnovník bílý)

Syn.: Robinia pseudacacia, Robinia acacia
Slovensky: Agát biely

Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)

 

POPIS:

Až 30 m vysoký strom nebo keř. Borka hluboce rozbrázděná, světle šedá až hnědošedá. Listy střídavé, až 30 cm dlouhé, dlouze řapíkaté, lichozpeřené, se 4 až 10 páry lístků, palisty přeměněny v 2 silné trny (někdy chybí), lístky řapíčkaté, eliptické, vejčité nebo podlouhlé, na vrcholu s nasazenou špičkou, řapíky i řapíčky pýřité. Květy uspořádány v převislém hroznu až 20 cm dlouhém, bílé nebo narůžovělé, se žlutozelenou skvrnou na pavéze, vonné, až 2 cm velké. Lusky až 10 cm dlouhé, vytrvávají na stromě až do dalšího roku. Kvete v V až VI.

STANOVIŠTĚ:

Lesy, podél cest, aleje, náspy, zahrady, parky, města, na půdách chudých i výživných, hlinitých, převážně sušších, stanoviště světlé.

ROZŠÍŘENÍ:

Původní ve východní a střední části Severní Ameriky, do Evropy byl dovezen kolem roku 1600, u nás masivně vysazován asi o 150 let později, v současnosti velmi často pěstován a dokonale zdomácněn nejen v ČR, ale i v jiných oblastech mírného pásma.

JEDY:

Vyjma květů je celá rostlina jedovatá. Obsahuje blíže nespecifikovaný alkaloid (v kůře, kořenu a semenech) a glykosidy robin a fasin (v květech a kůře), které vyvolávají shlukování (aglutinaci) červených krvinek podobně jako ricin (viz. skočec obecný). Dále je přítomna kyselina glykosyringová, amygdalin, tuk, sitosterin, stigmasterin a třísloviny, v květech silice, v květech a listech robinin, rhamnosa a žluté barvivo, které je přítomno i v kůře.
Otravy trnovníkem se projevují bolestmi břicha, průjmem, ztíženým dechem, slabostí srdce, křečemi, v těžších případech dochází k ochrnutí a následné smrti. Otravy byly pozorovány u zvířat (kůň, skot), ale i u dětí po okusování sladkých kořenů trnovníku.

UŽITÍ: 

PĚSTOVÁNÍ:

Pěstuje se v několika kultivarech, na půdu není náročný, měla by ale být spíše sušší, může být i chudá, vápnitá a kamenitá, stanoviště slunné. Množí se semeny, která se sejí v květnu v době, kdy již nehrozí ranní mrazíky.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Zora Inova napsal(a) dne 16.5.2012:
Dobry den, mohu z akatu udelat doma vino??? Sirup uz se dela :-), ale kvetu jsem nasbirala az moc.... Dekuji. Odpovedi radeji na mail.... Dekuji


VENDULA napsal(a) dne 31.3.2012:
MAM TAKOVI PROBLEM MAMINKA SE PICHLA O AKAT JA NEVIM CO STIM TRN NEJDE VEN


Stáňa napsal(a) dne 1.5.2011:
Mám na zahradě také akát na kmínku a je růžový.Vistárii mám také,ta má úplně jiný kmen a je buď levotočivý nebo pravotočivý.Nikdy není kmen rovný.Na zahradě ji mám zasazenou k sloupu/který byl vyřazen z elektr.vedení/ roste velmi rychle a letos je plná poupat.Koupila jsem ji jako pozdní kvetení aby nenamrzala.K domu se nedoporučuje sázet,neboť může její kmen roztrhnout i zeď,ale i tak často vidím vistárii u domů a dokonce propletenou okapem.
Přeji hezký den.

karel napsal(a) dne 24.11.2009:
chtel jsem se zeptat jeli možno dřevo z akatu použit k uzeni masa. Slyšel jsem že se používa k uzení na jižni moravě.Pry je maso po vyuzeni krasneě světle hněde

Vlado napsal(a) dne 9.8.2009:
Dobrý den. Je píchnutí o trn akátu nebezpečné pro člověka. Zakopl jsem o větev a píchnul si trn do nártu nohy asi 3-4 mm hluboko. Vytáhnul jsem ho, ale po několika hodinách se stalo místo velmi bolestivé. Děkuji za odpovědi a případné rady.
Vlado


Anonymka:-) napsal(a) dne 4.6.2009:
Chtěla bych se zeptat jestli neexistuje nějaký jiný akát než je tento.My doma máme jiný a je o hodně menší a má fialové květy.Děkuji.
Anonymka:-)