Viburnum lantana - kalina tušalaj

Syn.: Viburnum tomentosum
Slovensky: Kalina siripútková (siripútka)

Čeleď: Adoxaceae - pižmovkovité

 

POPIS:

Opadavý, až 4 m vysoký keř. Borka šedohnědá, rozpraskaná, mladé větve a pupeny žlutošedě plstnaté. Listy vstřícné, krátce stopkaté, vejčité, eliptické až obvejčité, na okraji pilovitě zubaté, na horní straně svraskalé, na spodní straně a na řapíku šedě plstnaté. Květy uspořádány v hustém chocholíku, 5četné, přisedlé nebo jen krátce stopkaté, drobné, do 8 mm v průměru, bělavé nebo žlutavé, v poupěti často načervenalé, tyčinek 5, čnělka 3cípá. Plodem je peckovice, zpočátku zelená, později červená, po dozrání leskle černá. Kvete v IV až V.

STANOVIŠTĚ:

Světlé lesy a jejich okraje, křovinaté stráně, na půdách čerstvě vlhkých až suchých, humózních, výživných, vápnitých, poloha slunná a teplá.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR původní pravděpodobně jen na jižní Moravě a izolovaně v severozápadních Čechách, jinde zřejmě jen druhotně, tj. uměle vysazen. Převážně roste v teplejších polohách v nadmořské výšce 250 až 500 m. Celkově roste v pásu mezi 40° a 50° severní šířky, na západě od Pyrenejí, na východě po Kavkaz a Kaspické moře, izolovaně pak v jižní Anglii, na jihu Španělska a na severu Afriky v Maroku a Alžírsku.

UŽITÍ: 

  • Pružné větévky se dříve užívaly v košíkářství a k vázání snopů.
  • Tušalaj slouží jako podnož pro jiné pěstované druhy kalin. 

JEDY:

Pravděpodobně působí velmi podobně jako kalina obecná.

PĚSTOVÁNÍ:

Jde o nenáročný druh, který se poměrně často pěstuje v parcích, zahradách, na sídlištích apod. Vyžaduje slunnou a teplou polohu, půda by měla být spíše suchá, vápnitá a výživná.

Přidat komentář