Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazení: 20265

Armoracia rusticana - křen selský

Syn.: Cochlearia armoracia, Cochlearia rusticana, Armoracia lapathifolia, Rorippa rusticana
Slovensky: Chren dedinský

Čeleď: Brassicaceae - brukvovité (křížaté)

 

POPIS:

Vytrvalá, 30 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, jemně rýhovaná, dutá, větvená. Přízemní listy až 80 cm dlouhé, eliptické, zubaté, dlouze řapíkaté. Dolní lodyžní listy, jež během vegetace odumírají, peřenolaločné, krátce řapíkaté, horní lodyžní listy podlouhlé až kopinaté, zubaté nebo i celokrajné, zúženou bází přisedlé. Květenství na konci větví složené z mnoha hroznů, květy stopkaté, 4 četné, špinavě bílé. Plodem je šešulka. Kvete v V až VII.

STANOVIŠTĚ:

Břehy, příkopy, vlhčí rumiště, na půdách hlinitých až jílovitých, dusíkatých, vlhkých až mírně vysychavých.

ROZŠÍŘENÍ:

Původní pravděpodobně v jihovýchodní Evropě, v současnosti pěstován v mírných pásmech celého světa, v ČR velmi často zplaňuje a v současnosti jej lze považovat za druh zdomácnělý. Na území dnešního ČR byl křen rozšířen zřejmě prvními Slovany, tedy někdy v polovině prvního tisíciletí n.l., první písemné zmínky o něm však pochází až ze století 12.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírá se kořen (Radix armoraciae rusticanae) a to obvykle z dvouletých rostlin na podzim (září až listopad), případně na jaře (březen až květen). Kořen se uchovává čerstvý v chladu a vlhku, tedy např. ve sklepě zahrabán v písku.
Droga obsahuje glukosinoláty (zejména sinigrin), silice, značné množství vitamínu C (až x 2x více nežli např. v citrónech), sacharidy, enzymy, asparagin, glutamin, organické kyseliny a flavonoidy. Při porušení pletiv kořene (typicky strouháním) se ze sinigrinu působením enzymu myrosinasy uvolňuje hořčičná silice allylisothiokyanát, která způsobuje štiplavou chuť a pach křenu.
Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení (zvyšuje vylučování trávících enzymů a normalizuje střevní mikroflóru), odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě, pro vysoký obsah vitamínu C je výborným prostředkem při rekonvalescenci. Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci.
Vnitřně se podává nejčastěji čerstvý, nastrouhaný, pro zmírnění štiplavosti obvykle smíchaný s nastrouhanými jablky v poměru 1:1 v dávce 1 až 4 polévkové lžíce denně. Při průduškových chorobách se osvědčila inhalace křenu (1 polévková lžíce křenu se vaří ve vodě a páry z ní se inhalují asi 10 minut). K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá macerát křenu v červeném víně (litrová láhev se naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá se 10 dní luhovat a pak se užívají první 3 dny 3 čajové lžičky macerátu, později 3 polévkové lžíce, celkem se bere nejméně 30 dní). Zevně se pak křen užívá zejména při revmatismu nebo při ischiasu ve formě tzv. křenové placky (smíchá se 1 díl nastrouhaného křenu, 5 dílů mouky a 1 díl tuku, např. sádla, placka se přiloží na postižené místo a nechá se působit 15 až 30 minut) a obdobně lze použít i čerstvé, pomačkané listy. U citlivých osob však může křen na pokožce vyvolat puchýřky, proto je nezbytné nejprve na malém kousku pokožky otestovat její reakci. Vnitřně by křenu neměli užívat lidé s žaludečními či dvanácterníkovými vředy, na všechny občany pak křen působí negativně ve vyšších nežli doporučených dávkách (dráždí trávící ústrojí a ledviny).

DALŠÍ UŽITÍ:

Používá se jako přísada k jídlům, zejména masitým. Fytoncidního působení křenu je také využíváno při nakládání např. okurek nebo červené řepy, k nimž se přidávají plátky křenu, díky kterému naložené směsi nepodléhají (nebo alespoň podléhají později) plesnivění.

PĚSTOVÁNÍ:

Křen vyžaduje vlhčí a dobře prohnojenou půdu. Řízky z kořene tlusté 2 až 3 cm a dlouhé asi 10 cm se vysazují vodorovně asi 30 cm hluboko a 70 cm od sebe. Během vegetace je třeba křen dále přihnojovat a v době sucha zalévat. První úrody se dočkáte na podzim 2. roku.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

josef napsal(a) dne 31.12.2013:
Proč je některý křen sině pálivý, a jiný téměř nepálí.


Dagmar Kucera napsal(a) dne 3.11.2012:
Ziji v USA ve state Mass. (Boston)a chtela bych si vypestovat kren jelikoz se tady velice tezko shani. Ma nekdo skusenost s pestovanim? a nejakou urodu? Aspon kousek kvalitniho krenu. A da se vypestovat z krenu koupeneho v obchode? Prosim za odpoved jestli nekdo vi. Dekuji

Anna napsal(a) dne 30.9.2012:
Neví někdo jestli existuje rostlina velmi podobna křenu ?

J.Černá napsal(a) dne 12.8.2011:
prosím o odpověď na můj dotaz- --dala jsem několik listů jako krmení králíkům- -po nějakém čase mají králíci zdravotní potíže- nakonec i umřou- může za to křenový list_


Milan Turek napsal(a) dne 6.11.2010:
Báječná rostlina, lze ji použít do nejrůznějších salátů, s tvarohem je výbornou pomazánkou, s mlékem, s octem je opravdu pikantní příloha, křenová omáčka je fantastická, křen se smetanou je vynikající, existuje řada receptů, které patří do běžné kuchyně, leč v restauracích je křen výjmimečný!!!

Anonym napsal(a) dne 17.9.2009:
na listech křenu jsou velké vyžrané díry, z rubové strany malé bílé fleky, jako nakladená vajíčka. Dá se postřikem nemoc odstranit?

Karel napsal(a) dne 7.7.2009:
souhlasím s tím, že křen je velmi dobrý, ale nikde jsem se nedočetl, zda se křen musí vykopávat až na podzim, když odejde listí, nebo zda se může kopat v přůběhu celého roku. Děkuji za odpověď



Pompo napsal(a) dne 29.10.2008:
křen je najlepší a je vynikající mňam hlavně k pečenému vepřovému :)