Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 6542

Hyoscyamus niger - blín černý

Slovensky: Blen čierny

Čeleď: Solanaceae - lilkovité

 

POPIS:

Jednoletá až dvouletá, žláznatě chlupatá, nepříjemně páchnoucí, 20 až 90 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, téměř oblá, hustě chlupatá, zelená. Listy v přízemní růžici dlouze řapíkaté, v obrysu vejčité, chobotnatě peřeně zubaté, záhy odumírající, lodyžní listy střídavé, sbíhavou bází přisedlé, poloobjímavé, žláznatě chlupaté, tvarem podobné listům přízemním. Květy uspořádány ve vijanech, vyrůstají v úžlabí listenů, takřka přisedlé, 5četné, špinavě žluté a fialově žilkované, kalich 5cípý, vně hustě žláznatě chlupatý. Plodem je tobolka. Kvete v VI až IX.

STANOVIŠTĚ:

Rumiště, podél cest, pole, komposty, na půdách vysýchavých až čerstvě vlhkých, písčitých až hlinitých, výživných, dusíkatých, slabě zásaditých až slabě kyselých, stanoviště slunné a teplé.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR roztroušeně zejména v teplejších oblastech, přechodně i v méně příznivých polohách, v posledním období však zřejmě v důsledku působení člověka na ústupu. Celkově roste na severu po jih Skandinávie, na východě po Mongolsko a sever Indie, na jihu po severní Afriku, zavlečen byl do východní Asie, Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland.

JEDY:

Celá rostlina (nejvíce kořen, méně semena a nejméně zřejmě listy) obsahuje alkaloidy, z nich nejvýznamnější je l-hyoscyamin a l-skopolamin, vedlejšími alkaloidy pak jsou atropin, apoatropin a kuskhygrin. Dále je přítomen hořký glykosid hyoscyopikrin, třísloviny, silice a v semeni olej.
Otravy se projevují téměř stejně jako otravy rulíkem zlomocným, tzn., že i blín je rostlinou smrtelně jedovatou.

LÉČITELSTVÍ:

Zejména v minulosti bylo blínu užíváno i v lidovém léčitelství. Sbírá se hlavně list (Folia hyoscyami), ale i celá nať (Herba hyoscyami), kořen (Radix hyoscyami) nebo semena (Semen hyoscyami).
Ve středověku bylo blínu užíváno jako anestetika při operacích a také při revmatismu (zevně se užíval olej získaný ze semen), zápalu plic, kašli, nechutenství či při hadím uštknutí, vdechování par z napařených semen údajně zmírňuje bolesti zubů, celkově lze blínu použít podobně jako listů rulíku zlomocného. Vzhledem k tomu ale, že se jedná o rostlinu smrtelně jedovatou, je její užití v samoléčení krajně riskantní!!!
V současnosti se blínových drog užívá k izolaci alkaloidů, jež nacházejí uplatnění v oficiální medicíně (např. při léčbě astmatu).

DALŠÍ (PONĚKUD ZVRHLÁ) UŽITÍ: 


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Jana Vlasáková napsal(a) dne 14.12.2013:
Rovněž jsem nevěděla, co to máme v zahradě, ale po shlédnutí tohoto herbáře již vím :-).
Ani nevím, že smrděla .. 8/2013 a je mimochodem moc hezký.
Škoda-jedovatý..


Plíva napsal(a) dne 23.5.2013:
Pro pana Kopeckého: právě mi jedna rostlina Blínu kvete u domu. (Luká 45 - poblíž Konice) Nevěděl jsem co to je, ael toto je výtečný herbář.


Čen napsal(a) dne 4.9.2012:
Tato rostlinka mi vyrostla spolu s několika jedinci durmanu, spoustou hadince a slunečnicí pod krmítkem. Podotýkám, že jsem krmila ptáčky jen slunečnicí.

Marcela napsal(a) dne 27.5.2012:
27.5.2012 Vrané nad Vltavou -Zvolská Homole.

kryssi napsal(a) dne 13.5.2012:
já v prostějově směr hlavní nádraží a smrdí jako mrtvolky.


alena napsal(a) dne 15.11.2008:
Je možné, že jsou květy světle modré? jinak vše odpovídá popisu i fotografii.Může mi někdo poradít? díky.

j.b. napsal(a) dne 19.9.2008:
Poslední léta vídám na Kolínsku blín hojně kvést v září na polích podmítnutých po řepce.

Petra napsal(a) dne 19.9.2008:
Tuto rostlinu jsem poprvé viděla v Brně na travnaté ploše vedle chodníku na poměrně frekventovaném místě - velmi mě zaujala, tak jsem si zjistila název a vlastnosti. Dávejte pozor, aby nezaujala taky vaše děti.