Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 4238

Onopordum acanthium - ostropes trubil

Slovensky: Ostropes obyčajný

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)

 

POPIS:

Dvouletá, statná, až 2 m vysoká, pavučinatě šedochlupatá bylina, jež v prvním roce tvoří jen listovou růžici. Lodyha přímá, široce a ostnitě křídlatá, větvená. Listy vejčité až kopinaté, přízemní krátce řapíkaté, lodyžní přisedlé a po lodyze široce křídlatě sbíhavé, laločnaté, úkrojky zakončené silným ostnem. Úbory jednotlivé na koncích větví, 3 až 6 cm široké, zákrovní listeny na bázi vejcovité, zakončené silným, načervenalým trnem. Květy pouze trubkovité, nachově červené, vzácně bílé. Kvete v VII až IX.

STANOVIŠTĚ:

Podél cest, louky, příkopy, náspy, pustá místa, skládky.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR v teplých oblastech hojně, jinde roztroušeně až vzácně. Celkově roste ve větší části Evropy, v Přední a Střední Asii, druhotně v Severní Americe.

LÉČITELSTVÍ:

Obsahuje třísloviny, hořčiny, saponiny, polysacharid inulin, soli vápníku a draslíku, silici, kaučuk a albumin.
Sbírá se nať (Herba onopordonis acanthii), občas i semena (Semen onopordonis acanthii).
Užívá se zejména do "krev čistících" směsí, neboť zlepšuje látkovou výměnu, uplatní se proto hlavně při ekzémech a jiných kožních poruchách. Působí rovněž močopudně, přispívá k odstranění močových kaménků, osvědčil se i při zánětech močových cest. Mírně působí na srdce, zejména při tachykardii a arytmii. Podává se obvykle ve formě odvaru a to 2 až 4 sklenky denně. Při zánětech kloubů a při nejrůznějších kožních nemocích se na postižené místo přikládá důkladně pomletý list (nepřikládat celý list, neboť píchá).

PĚSTOVÁNÍ:

Protože je ostropes rostlinou statnou, hodí se zejména jako pozadí trvalkového záhonu. Vyžaduje slunné nebo jen slabě přistíněné místo a běžnou zahradní zeminu. Množí se na jaře semeny.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Igor napsal(a) dne 6.7.2013:
Ja som ho videl v Dolnych Chabroch pri Prahe na navsi.

Vladimír šmídl napsal(a) dne 17.2.2012:
Rostlo mi to ze štěrku a ty vřetenušky na tom skutečně žily. Je to hezká rostlina pro včely a čmeláky, byla ale větší, než uvedené dva metry. Z jedné rostliny se dá sebrat asi jeden až dva litry semen.Klidně se dal v červenci uříznout (byl zralý) a nechat tam třeba tykev. (Chotíkov u Plzně ,č.p. 91, patrně tam roste dodnes (viz google map))

Jirka napsal(a) dne 23.6.2011:
Zdravím všechny ... ahoj. Rád bych se zeptal, zda někdo nezná nějaký konkrétnější výskyt této rostliny ... pěkně prosím.

Ivana Kozárová napsal(a) dne 4.6.2009:
Viděla jsem tuto rostlinu na posekaném trávníčku dvorka vesnické usedlosti. Majitel,starý pán,mi vysvětlil,že ji tam má kvůli motýlům. Tuším,že nějaký druh vřetenušky se živí listy anebo jak to je,jeho housenka to žere. Tak sem někdo,kdo to znáte,napište,jak funguje vztah této rostliny a konkrétního motýla. Děkuji.

Libor napsal(a) dne 3.6.2009:
Chcem sa spýtať či náhodou výnimočne nemôže byť aj trvalkou, mam take podozrenie:-)