Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 5590

Stachys palustris - čistec bahenní

Syn.: Stachys aquatica, Stachys austriaca, Stachys maeotica, Stachys segetum, Stachys wolgensis

Slovensky: Čistec močiarny
Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)

 

POPIS:

Vytrvalá bylina, lodyha přímá 30 až 120 cm vysoká, obvykle nevětvená, chlupatá. Dolní listy krátce řapíkaté, horní přisedlé, podlouhle kopinaté, na bázi srdčité. Lichopřesleny složené nejčastěji ze 6 až 12 květů, koruna purpurově červená s tmavší kresbou. Plodem je tvrdka. Kvete v VI až IX.


STANOVIŠTĚ:

Okraje lužních lesů, rákosiny, křoviny, vlhké louky, vlhčí místa na polích, příkopy, okraje cest, rumiště. Roste na půdách vlhkých až mokrých, těžkých, hlinitých, slabě kyselých až neutrálních, na živiny bohatých.


ROZŠÍŘENÍ:

V ČR roztroušeně takřka po celém území vyjma nejvyšších horských poloh, souvisle přibližně do nadmořské výšky 600 m. Celkově roste takřka v celé Evropě až po polární kruh a na východě až po sever Malé Asie, Kavkaz a severní Írán - východní hranici lze ale v případě širšího taxonomického pojetí rozšířit až po Japonsko, podle některých autorů se však již v tomto areálu vyskytují jiné druhy. Roste i v Severní Americe.


UŽITÍ:

Pro jedlé hlízy býval u nás pěstován Stachys sieboldii (Stachys affinis), čistec hlíznatý, který je však některými autory považován za poddruh S. palustris. Původní je v Japonsku, odkud byl roku 1887 přivezen do Francie a dále se pak šířil do střední Evropy, Anglie i Ruska. Je odolný vůči mrazu a vyžaduje lehčí, ne příliš vlhké a spíše nevápnité půdy.