Galanthus nivalis - sněženka podsněžník (předjarní, bílá)

Slovensky: Snežienka jarná

Čeleď: Amaryllidaceae - amarylkovité

POPIS:

10 - 20 cm vysoká, vytrvalá, cibulovitá rostlina. Stonek oblý, přímý, nahoře ohnutý, s jedním květem. Listy sivozelené, ojíněné, masité, čárkovité, tupé, toulcovitý listen s bílým lemem. Květy nící, 3 vnější okvětní lístky šikmo rozestálé, velké, vnitřní menší, zelenavé. Kvete v II až IV.
Latinské rodové jméno je odvozeno ze slov gala=mléko a anthos=květ a připomíná barvu květů, druhové jméno má význam sněžný čirostoucí na sněhu.

STANOVIŠTĚ:

Lužní lesy, příkopy, humózní listnaté i smíšené lesy, vlhké louky, druhotně v parcích a zahradách, preferuje půdy hlinité, výživné, provlhčené spodní vodou, s mulovou formou humusu.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR velmi roztroušeně až vzácně, často ale pěstována a někdy zplaňuje, v Evropě hojněji v jižní a jihovýchodní části vyjma Pyrenejského poloostrova.

JEDY:

Obsahuje (nejvíce v cibuli) alkaloidy (např. lykorin, galanthamin, tazetin). Otrava se projevuje sliněním, zvracením a průjmem.

ZAHRADA:

Pěstuje se v několika odrůdách, např. ve formě plnokvěté, se žlutou kresbou na květech, s vyšším vzrůstem (až 25 cm). Sněženkám vyhovuje polostinné stanoviště, půda by měla být výživná a vlhká. Množí se cibulkami, které se sází na podzim až 15 cm hluboko (aby v létě nezaschly).

Komentáře   

Jindřich F. Bobák
# SněženkaJindřich F. Bobák 2015-07-14 14:15
Sněženka

Sněženka vítá jaro sama:
Vždy do kožichu zachumlána
z bílé lišky či hranostaje
vyvede koně ze své stáje

a s bílým klíčkem v drobné dlani
na jeho první zařehtání
odemkne bránu, všeho nechá
a nedočkavě mu vstříc spěchá.

Leč bělouš se na uzdě vzpouzí,
nepřiměje ho sněženka k chůzi,
neboť jaro už pádí kolem
a bledulek má plný harém.
Joudásek Žlutozelený
# Pěkná básničkaJoudásek Žlutozelený 2016-04-06 15:18
Pěkná básnička, zvukovode.

Nemáte oprávnění psát komentáře.