Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazení: 23040

Bryophyllum daigremontianum - Náduť madagaskarská

Syn: Kalanchoe daigremontiana

Čeleď: Crassulaceae - tlusticovité

Popis:

Vytrvalá, až 1 m vysoká, sukulentní bylina. Její stonek je přímý, někdy v dolní části dřevnatějící, ve výšce zhruba 10 cm na zemí občas vytváří vzdušné kořeny (starší rostliny se mohou vlastní vahou sklonit k zemi, čímž těmto kořenům umožní zapustit se do půdy). Listy vyrůstají po 3 v přeslenu, jsou křižmostojné (jednotlivé listy jsou na stonku oproti listům v sousedních uzlech stočeny vždy o 60º), čepel je trojúhelníkovitá nebo kopinatá, až 12 cm dlouhá, na okraji pilovitá, na vrcholu špičatá, světle zelená s tmavě zelenými až purpurovými skvrnami. Na okraji listů mezi zuby se vytváří velké množství malých adventivních pupenů podobných drobným listovým růžicím, které při sebemenším zatřesení opadávají a pod mateřskou rostlinou rychle zakořeňují (v době opadu už je většina z nich vybavena drobnými kořínky). Květy vyrůstají ve vrcholičnatém květenství, kalich je zelený nebo purpurově naběhlý, kališní cípy jsou trojúhelníkovité, do 1 cm dlouhé, koruna je 5cípá, narůžovělá až červená, někdy oranžová, asi 2 cm velká, korunní cípy jsou obvejčité. U nás kvete nepravidelně obvykle během zimy.

 

Rozšíření:

Původní je v horách jihozápadního Madagaskaru, ale druhotně roste v mnoha dalších tropických a subtropických oblastech (např. na Havaji, Kanárských ostrovech, na jihu Texasu a Floridy, ...), kde se mnohdy expanzivně šíří, čemuž dopomáhá nejen její snadné rozmnožování pomocí adventivních pupenů, ale i skutečnost, že svými kořeny údajně vylučuje jakési látky potlačující růst okolní vegetace.

Jedy: 

Celá rostlina obsahuje srdeční glykosid bufadienolides, který způsobuje poruchu srdečního rytmu (jeho zpomalení nebo zrychlení), ve větším množství možná může přivodit i srdeční zástavu.

Pěstování:

Vyhovuje jí slunné nebo jen málo přistíněné umístění (na slunci se lépe vybarví její listy) a propustná půda (např. směs listovky, drnovky a písku) s dobrým odvodněním. Zálivka by během vegetace měla být sice pravidelná, ale velmi střídmá, v zimě minimální nebo žádná. V létě jí prospěje umístění venku (teploty kolem 30 ºC jsou ideální), v době odpočinku (listopad až leden) se přenese do chladu s teplotami asi 8 až 10 ºC a přestane se zalévat (pozor však na mrazy, které jí bezpečně zahubí). Přesazuje se po 1 až 3 letech (mladší rostlina každoročně, starší méně často). Množení je snadné a obvykle zcela spontánní (viz výše), je to jedna z mála rostlin, u které je spíše nutné řešit to, aby nezaplevelila všechny okolní květináče.