Impatiens glandulifera - netýkavka žláznatá

Slovensky: Netýkavka žliazkatá

Čeleď: Balsaminaceae - netýkavkovité

 

POPIS:

Jednoletá, někdy až 3 m vysoká bylina příjemně vonící ovocem. Lodyha přímá, větvená, dutá, tupě hranatá, světle zelená až tmavě nachová. Dolní lodyžní listy vstřícné nebo střídavé, horní vstřícné nebo v přeslenech, řapíkaté, vejčité až kopinaté, ostře pilovité. Květy ve 2 až 20květých hroznech v úžlabí listenů, červenofialové, růžové nebo až téměř bílé, uvnitř tmavě tečkované, s ostruhou. Plodem je pukající tobolka vystřelující semena až do vzdálenosti 4 m, jedna rostlina dokáže vyprodukovat až 5000 semen. Kvete v VIII až X.

 

STANOVIŠTĚ:

Břehy, mokré lesy, rumiště, hřbitovy, podél plotů, přístaviště, skladiště, vyžaduje půdy vlhké, výživné, slabě kyselé až slabě zásadité, hlinité nebo jílovité, stanoviště stinné.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR není původní rostlinou, pěstována je asi od poloviny 19. století, první případ zplanění doložen z roku 1896, v dalších letech zaznamenány výskyty na březích některých českých i moravských řek, odkud se netýkavka žláznatá dále šířila zejména v povodí těchto toků, v současné době se vyskytuje na značné části ČR, zejména v územích s většími vodními toky, její další expanze v letech následujících je pravděpodobná, v současnosti chybí nebo je vzácná jen v horských oblastech a v oblastech bez větších vodních toků, jinde ji lze považovat za zdomácnělou. Původní areál rozšíření zahrnuje západní Himaláj, kde roste v nadmořských výškách 1800 až 3000 m, do Evropy byla jako okrasná a nektarodárná rostlina přivezena v roce 1839.

PĚSTOVÁNÍ:

Zřídka bývá netýkavka žláznatá i pěstována. Vyžaduje polostinné stanoviště a vlhkou půdu (viz. odstavec Stanoviště). Množí se semeny, obvykle se šíří přirozeným vysemeňováním a to velmi expanzivně.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Vladimír napsal(a) dne 15.9.2014:
Přinesl jsem si jednu rostlinu loni od řeky a namnožila se perfektně,poslouží jako zelené hnojení.V každém květu včela nebo čmelák. Je estetická.Pro ty, jejichž pozemek není ohraničen chodníkem ,zdí a podobně nedoporučuji (sousedi nebudou rádi)

Lukk napsal(a) dne 1.9.2014:
Myslim, ze je to tato rostlina. Hledal jsem jeji nazev. A nakonec ji nasel. Byl to pro me tak trochu samansky zazitek, kdyz jsem prisel se tremi mladymi rostlinkami domu a rekl kamosovi, at mi v pripade problemu vypumpuji zaludek, ze fotky mam ve fotaku, aby vedeli co jsem snedl. :) A tak jsem tri rostliny vzal, rozvykal je a je to sice nechutne naplyval je zpet do kastrulku. Pak jsem to cele varil cirka 20minut. Je mozne varit i dele. A pak cely odvar vypil. Dost se mi s tim vyresil problem se sliznicemi. Mel jsem lepe v ustech. Sucho zmizelo. A sliny mely nasladlejsi chut, takze to bylo i prijemne. Spatne mi nebylo. A dodnes je to lepsi. Rostlinky jsem utrhnul jeste bezkvete. Vytrzene z pisku. Byli ciste, nezbarvene.
Myslim, ze to je dobra rostlina. A myslim, ze napomaha sliznicim a napomaha jejim funkcim. Je krasne duznata. :)

milén napsal(a) dne 31.8.2013:
někde na fb jsem jednou zahlídla něco jako med-sirup z netýkavky.k čemu slouží,jak se dělá???,
dnes jsem si spoustu růžovofialových květů donesla!!!!

  • Tereza napsal(a) dne 1.9.2013:
    Z netýkavek se k léčení používá pouze naše původní netýkavka nedůtklivá ,jen nevím jak mám ji ve starém německém herbáři,který je psaný švabachem a ten se špatně překládá. Údajně ho používá tibetská a ruská medicína. Ráda bych věděla na co? Prosím o odpověď. Děkuji předem

Hana napsal(a) dne 30.7.2013:
Tato netýkavka je opravdu nezmar, před několikalety ji do naší vesnice přivezl jeden člověk- prý ze Slovenska, ale dnes je naše řeka a ostatní potúčky přímo zamořena touto rostlinou, množí se sama a to opravdu nekontrolovatelně.

Dominik napsal(a) dne 7.2.2010:
též by mě zajímalo jestli je tato rostlina jedovatá nebo ne. děkuji

  • Anna S. napsal(a) dne 19.9.2012:
    Dle německé wikipedie je čerstvá mírně jedovatá.

Monika B. napsal(a) dne 17.8.2009:
Zřejmě tato rostlina lemuje v délce několika kilometrů břehy Sázavy v chráněné krajinné oblasti Stvořidla na Českomoravské Vysočině. Působí opravdu malebně, ale vytváří tak masivní porosty, že prakticky přebíjí všechnu ostatní vegetaci.

Petr M. napsal(a) dne 18.7.2009:
Je tato netýkavka jedovatá nebo ne,případně je jedlá nebo se dá užít jako bylina? Děkuji

  • Anna S. napsal(a) dne 19.9.2012:
    Dle německé wikipedie se příliš v bylinkářství neužívá, údajně ji lze ve větším množství užít jako emetikum (čili dávidlo), v menším množství jako diuretikum.
    V čerstvém stavu je mírně jedovatá.

Lukáš napsal(a) dne 28.9.2008:
Raději se jí ani v zahradě pěstovat nepokoušejte, protože se z Vaší zahrady rozšíří do okolí, zplaní a začne utlačovat všechny ostatní, původní, domácí rostliny. Je to vysoce invazivní druh a jen stěží se likviduje.

Verzich napsal(a) dne 24.8.2008:
Na břehu Vlkavského potoka v lokalitě hájovny Kostomlaty nad Labem obsadila oba břehy v značném výskytu až do ústí potoka do Labe cca 1 km.Lze pozorovat sytě červené i růžové květy.

  • Lalko napsal(a) dne 21.9.2008:
    Dobrý deň, chcel by som sa opýtať, či mi neviete poradiť ako je možné pestovať netýkavku trebárs aj v záhrade...skúske mi poradiť.
    Ďakujek
    Prajem príjemný deň

Komentáře   

Petra
# tinktura z netýkavkyPetra 2015-11-11 15:09
na stránkách www.bylinkyprovsechny.cz jsem našla návod na inkturu z netýkavky (jen nevím z jaké): Nasbírejte si květy, volně jimi naplňte šroubovací sklenici a zalijte je 40% alkoholem (pálenkou). Sklenici dobře uzavřete a nechejte stát při pokojové teplotě 3 týdny. Obsah každý den protřepejte a na závěr jej přefiltrujte. Když máte problémy s parazitickými kvasinkami ve střevě, užívejte 3x denně 10 kapek. Při kožní nebo nehtové plísni použijte tinkturu k obkladům.

Účinky rostliny:
plísně ve střevech
plíseň kůže
plíseň nehtů (onychomykóza)
kvasinky
kvasinkový zánět dutiny ústní, povlak na jazyku - soor
kvasinkové záněty kůže, sliznic
Odpovědět

Přidat komentář