Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 12503

Physalis alkekengi - mochyně židovská třešeň

Slovensky: Machovka židovská čerešňa

Čeleď: Solanaceae - lilkovité

 

POPIS:

Víceletá bylina. Oddenek plazivý, větvený, s kořeny na uzlinách. Lodyha přímá nebo vystoupavá, 30 až 100 cm vysoká, hranatá, roztroušeně chlupatá. Lodyžní listy široce vejčité, mělce chobotnaté, na bázi klínovitě zúžené až uťaté, na žilkách chlupaté. Květy v úžlabí listenů, jednotlivé, stopkaté, kalich za plodu se zvětšující a pak červenooranžový, uzavírá plod, koruna zvonkovitá, špinavě bílá se zelenými skvrnami v ústí trubky. Bobule kulovité, červené. Kvete v VI až VIII.

STANOVIŠTĚ:

Rumiště, podél cest, břehy, křoviny, lužní lesy, doubravy, preferuje půdy čerstvě vlhké, vápnité, výživné, umístění polostinné, teplejší.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR se nejedná o původní druh, často je však pěstován na zahradách a poměrně často také zplaňuje, zejména v teplejších oblastech, kde občas vytváří zdánlivě přirozené populace. Původní areál rozšíření není zcela jasný, zřejmě se však bude nacházet kdesi mezi jižní Francií a Íránem. Druhotně (zejména v okolí lidských sídlišť) roste ve větší části Evropy, ve střední Asii a v Severní Americe.
Jako léčivá rostlina byla mochyně v Evropě rozšiřována snad již od pravěku, v 17. a 18. století ji šířili údajně zejména kočující Cikáni, v Opavě je doložena již ve druhé polovině 16. století.

JEDY:

Chemicky není rostlina dostatečně prozkoumána. V plodech je vedle cukru a kyseliny citronové (vitaminu C je více než v citronu) obsaženo i stopové množství jakéhosi alkaloidu, v prýtech a ve zvětšeném kalichu je obsažena mírně jedovatá hořčina physalin. Dále je přítomen karotenoid physalein, třísloviny, sacharidy, organické kyseliny, minerální látky a další, v listech pak navíc pektinové a pryskyřičné substance, cukr, mastný olej a tanin. Po požití rostliny se objevuje žaludeční nevolnost a zvracení - nedojde-li ke zvracení spontánně, je třeba jej vyvolat a po té se podává aktivní uhlí.

LÉČITELSTVÍ:

Obsažené látky, viz. předchozí odstavec.
Sbírá se plod (Fructus alkekengi) v době zralosti, bez kalicha, suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C. Droga má močopudné účinky, užívá se k vylučování solí kyseliny močové při onemocnění ledvin a močových cest, při otocích, dně nebo revmatismu (ve formě koupelí), pro vysoký obsah vitamínu C také v rekonvalescenci, šťáva z čerstvých plodů se osvědčila proti svědění. Odvar (vaří se asi 5 minut) se připravuje z 15 až 30 g drogy na 0,5 l vody, denně se pijí 2 sklenky.

PĚSTOVÁNÍ:

Rostlina je nenáročná, má ráda polostín, půda viz. odstavec "Stanoviště". Roste poměrně expanzivně, takže časem může utlačovat okolní rostliny. Množí se dělením nebo semeny. Ozdobné kalichy se hodí do suchých kytic (sklízí se v září a suší se na stinném místě).


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

olga napsal(a) dne 25.1.2014:
U nas to ma ľudový názov Boľačkové ziľa a čaj z nej je dobrý na problémi s trávením,alebo keď bolí žalúdok. Len škoda'že je to previt ktorého je ťažké zbaviť v záhradke :)

janherec napsal(a) dne 15.12.2013:
Prosím , koľko bobúľ denne sa môže zjezť ?

Eva napsal(a) dne 10.1.2013:
Nechci aby se mi mochyně hodně rozrostla.Můžu ji pěstovat ve velkém květináči??

Hana Ježková napsal(a) dne 12.5.2012:
Dobrý den,
mám tuto rostlinu před domem s ostatními konifer.keříky. Rozrůstá se do velkých rozměrů a zdá se mi, že utlačuje a ničí okolní rostliny.Jak se dájí kořeny a rostliny odstranit?Děkuji za odpověď.

Milan napsal(a) dne 2.11.2011:
Jedlá, chutná, výborná! Asi tak bych to popsal. Samozřejmě jen dozrálé plody, ty tmavě červené jsou prostě vynikající!

michal napsal(a) dne 19.6.2010:
Physalis alkekengi x Physalis peruviana. Ať hledám, jak hledám, nemůžu bezpečně zjistit, jestli jsou plody obou rostlin jedlé, či pouze P. peruviana. Někdo tady píše, že konzumuje to, co je na fotce, tedy P. alkekengi. Na jiných webech zase P. alkekengi nedoporučují, jinde se zase dočtete, že plody jsou jedlé, ale méně chutné. Dokonce jsem i četl, že na jižní Moravě přezimuje jak P. alkekengi, tak i P. peruviana. Nějaké zkušenosti a hlavně ověřené doporučení konzumace? Nejlépe vlastní zdravou zkušeností :-).

Katka I. napsal(a) dne 8.4.2010:
Dobrý den, rozhodla jsem se, že touto rostlinou oživím dvorek za domem. Děda už roky pěstuje jednoletou mochyni peruanskou a ta je výborná. Já chtěla vybrat něco, co by mělo i estetiscký charakter. Ale teď se trochu obavám té rozpínavosti. Dvorek není můj, ale zasadit si tam něco můžu. Jen aby majitelé za pár let nenadávali. Myslíte, že pokud každou rostlinu zasadím do květináče a ten pak dám do země, takže tím omezím její rozpínavost oddenky?
Děkuji za odpověď a radu.



destovka64 napsal(a) dne 7.3.2010:
Tahle rostlinka nám roste za domem a každý rok na podzim si na ní moooc pochutnávám. Ještě jsem nejedla nic tak lahodného - připomíná mi to ty nejlepší višně.Jím to opravdu ve velkém, najednou dokážu sníst i 20 - 30 bubulek, a nikdy mi nic nebylo.

kačka napsal(a) dne 28.10.2009:
moje mamka to dneskA OCHUTNALA A PAK SE MUSELA VYZVRACET A VYPILA LITR mleka!!!!!!hahahahhahaahhahahaahahahhaha pak sme teprv zjistili ze to je jen trochu jedovaté!!!


Anonym napsal(a) dne 28.9.2009:
Právě jsem šla hledat co se dá dělat s Physalisem, protože manžel už ochutnal minulý týden a žije, ochutnala jsem dnes i já a je to docela zajímavá chuť. Má někdo zkušenosti s uchováváním jiným způsobem než jako kompot? Z vlastního výsevu jsem zasázela 3 rostliny, ale bohužel dost blízko sebe, takže to je džungle. Někdo píše, že kromě zralých plodů, je zbytek jedovatý, v dalším odkaze jsem četla, že se dá zpracovat celá rostlina. Předá nám někdo své zkušenosti? Děkuji a dobrou chuť. Jarmila


Lenka napsal(a) dne 25.9.2009:
Dobrý den, na jaře jsem si koupila semínka Mochyně, ale v létě mi vylezla rostlinka, která se jí hodně podobá, ale nejsem si jistá zda se jedná o Mochyni a zda je jedlá. Kvete světle modro-fialově, tvoří lampiónky, které jsou zelené s fialovými ťupkami a postupně hnědnou, unitř jsou zelené až fialové plody, které jsou po uschnutí světle béžové a uvnitř je spousta semínek.Jedna rostlinka je asi tak 1x1x1m veliká, celá rostlina je hodně košatá s tlustým stonkem. Prosím o radu o jakou rostlinu se vlastně jedná. Předem děkuji.


vit.kuba napsal(a) dne 20.9.2009:
Dobréhodne, moc děkuji za odpověď na minulý příspěvek - ano naprosto přesnějste odhadl, že jde o Topinambur !! Prohlédl jsem odkazy na tuto rostlinu a potom mi to ještě potvrdil náhodně jeden šlověk. Takže moc děkuji - asijsem to nějak spletl.. Hezký den. V. Kuba

vit.kuba napsal(a) dne 13.9.2009:
Mam udajně Physalis - šíří se oddenky zdatně, volně na zahradě je již přes 2 metry vysoká.Ale nekvete. Bylo mi řečeno, že po oloupání jsou jedlé i ony bramborovité hlízy- zkusil jsem to - mají chuť oříšků. Jen nevím zdali tedy to pravdu je physalis, když dosud v září ještě nekvete... Ví někdo něco o jedlosti oddenků? Děkuji. V. Kuba


Marta napsal(a) dne 15.9.2008:
Zasadila,vlastně vysela jsem letos mochyni peruánskou do skleníku bezjakýchkoliv zkušeností, mám několik sazenic vedle sebe, zabraly celkem dost místa tak 1x1x1m, lampionků spousta,barva zatím ze zelené do žluté, plody ve žlutých velké cca 2x2cm začínají padat, jsou zvláštně sladkokyselé, vždycky dva sním a čekám, zatím žiju ale čekala jsem, že budou sladší, mohu je nechat dozrát i když je sesbírám ze země ?? Děkuji za radu.



Jindra napsal(a) dne 14.9.2008:
Já mám lampionky žluté, ve vnitřku je žlutá kulička, koupila jsem to jako jedlé, a je to výborné, už jsem je jedla a žiju.

Jakub Ferjenčík napsal(a) dne 6.8.2008:
Hezky den, mame na zahradce mochyně, které mají plody fialovo zelené - velké, nejspíš ještě nezralé. Jsou tyto plody jedlé? Ptám se protože zde na fotkách vidím pouze klasické oranžové plody v těch oranžových pytlících. Podobné pytlíky mají i naše mochyně ale podstatně menší, zelené a plod je vždy přeroste a tím pádem i zničí. Děkuji za zprávu či email. Jakub Ferjenčík



Stanislav Jurnečka napsal(a) dne 20.7.2008:
Udivuje mě, že je plod mochyně popisován v podstatě jako nepoživatelný. Ve Švýcarsku v nóbl restauracích jsou podávány u vybraných specialit marinované plody mochyně jako příloha a chutnají skvěle. Na rozdíl od u nás rostoucích forem byl plod i jeho lampiónkový obal světlě hnědý. Nevím, jestli se jednalo o přirozené zbarvení nebo o změnu zbarvení v důsledku marinování. Po pozření jsem nikdy nepozoroval příznaky popisované nevolnosti.


Jarmil Červenka napsal(a) dne 13.7.2008:
Zasaďte ji a nestarejte se o ni více. Množí se mělkými podzemními oddenky a za nedlouho zaplevelí velkou plochu. Nesázejte ji proto mezi květiny nebo do záhonů. Jen tam kde Vám nebude později překážet. Na vzdálenosti sázení prakticky nezáleží.


Marie Karpíšková napsal(a) dne 21.5.2008:
Zkouším letos vypěstovat několik rostlin mochyně. Ale nevím, jak daleko od sebe mám rostliny na záhon sázet. Poradí mi někdo? Děkuji. M.K.