Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazeno: 4888

Veratrum nigrum - kýchavice černá

Syn.: Helonias nigra, Melanthium nigrum, Veratrum bracteatum, Veratrum purpureum, Veratrum ussuriense

Slovensky: Kýchavica čierna

Čeleď: Melanthiaceae - kýchavicovité

POPIS:

Vytrvalá, 60 až 130 cm vysoká bylina. Stonek oblý, dutý, chlupatý. Listy střídavé, lysé, podélně zřásněné, brázdité, dolní široce eliptické, horní kopinaté až čárkovitě kopinaté. Květenství úzké, složené z jednoduchých hroznů. Květy v průmětu do 1 cm, páchnou po shnilém ovoci, černě purpurové až tmavě fialové. Kvete v VII až VIII.

STANOVIŠTĚ:

Světlé lesy, paseky, lesostepní louky.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR velmi vzácně, údaje ze 60. let 20 století hovoří o lokalitě v blízkosti Loun a v jižní části Bílých Karpat. Celkově roste roztroušeně v jižních částech Alp, v severní Itálii, v ČR, v jihozápadním Maďarsku, na Balkánském poloostrově, na severu Evropy po jižní Švédsko, na východě v horním Podněpří a v horním Povolží, na Sibiři a v oblasti čínsko-japonské.

JEDY:

Kýchavice obsahuje řadu alkaloidů, kterými jsou: jervin, rubijervin, pseudojervin, protoveratridin, protoveratrin, germerin a germin, z nichž nejjedovatější je protoveratrin (u myší je jeho smrtelná dávka 0,048 mg na 1 kg váhy, u jervinu je to 9,3 mg, u pseudojervinu 50 mg, u rubijervinu 70 mg a u germinu 139 mg). Alkaloidy jsou v největším množství v oddencích s kořeny, méně v nadzemních částech rostliny. Kořen obsahuje 0,5 až 1,3% alkaloidů, až 25% pryskyřice a dále tuk, glykosidní hořčinu veratramarin a organické kyseliny.
Otrava se při nadýchání prášku z kýchavice projevuje nezadržitelným kýcháním, v očích intenzivní bolestí a slzením, v ústech pálením, sliněním a bolestmi. Při vetření do pokožky způsobuje silné pálení a následně ztrátu citlivosti. Při vnitřním požití dráždí žaludeční a střevní sliznice, způsobuje rozšíření cév a pokles krevního tlaku, zpomalení pulsu a snižuje počet dechů. Asi 30 minut po požití se dostavuje zvracení, bolestivý průjem, někdy krvavá stolice. Puls je pomalý a nepravidelný, dýchání povrchní, krevní tlak nízký, zorničky rozšířené. Smrt nastává zástavou dechu a srdce a to asi za 3 až 12 hodin po požití. Prognóza otrav kýchavicí je málo příznivá! Léčí se zejména podáváním centrálních analeptik, která zvyšují krevní tlak a udržují v činnosti dýchání.
Otravy kýchavicí byly pozorovány i u zvířat (u koně, skotu, ovce, kozy, psa, kočky), byť tyto otravy nejsou příliš časté, neboť zvířata obvykle odmítají tuto rostlinu požírat.

PĚSTOVÁNÍ:

Kýchavice sice nepatří mezi nejoblíbenější rostliny, protože jednak její květy zapáchají a za druhé se objevují až po mnoha letech (po 10 až 30) po vyklíčení ze semene, nicméně je to nápadná trvalka, která vynikne zejména jako poněkud cizokrajně působící solitérní rostlina. Vyžaduje humózní, výživnou půdu a polostinné umístění. Množí se semeny nebo (lépe) dělením trsů.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Běla Dlouhá napsal(a) dne 30.7.2012:
Rostlinu kýchavice černé jsme získali od kamaráda-velikého zahradníka a milovníka všeho zeleného.Na zahradě jí máme asi 3 roky a letos prvně nádherně vykvetla.Po přečtení odborných článků mě udivuje,že se jí u nás daří.Bydlíme na severu Čech ve Varnsdorfu (oblast Záhvozdí Lužických hor).Tedy asi nejseverněji u nás.I náš kamarád zahradník bydlí asi 3km jižněji.

Prochy napsal(a) dne 21.7.2011:
Jedna z největších populací(možná největší) kýchavice černé v ČR je v Bílichovském údolí na Kladensku.

Pavlína napsal(a) dne 20.7.2011:
Kýchavici černou mám na zahradě u chalupy ve Svratouchu, je to na rozmezí Pardubického kraje a Vysočiny. Zjistila jsem až letos od kamarádky co je to za kytku. Mám krásné fotky jak kvete.

Zdeněk napsal(a) dne 6.1.2011:
roste v údolí řeky Moravice - jen nevím jestli černá nebo bílá (mám foto bez květu)

Zdeňka Kopecká napsal(a) dne 3.8.2008:
Setkala jsem se zřejmě s touto rostlinou v oblasti Hrubého Jeseníku. Je možné vám zaslat fotku pro identifikaci.