Ságovník [ságo, ságovník, Metroxylon rumphii]

Ságovník indický (Sagus Rumphii) jest strom, jenž počítá se mezi palmy, ač má krátký, ale tlustý kmen, jenž jest bílou, měkkou, moučnatou dření naplněn. Škrob této dřeni sušený nazývá se ságo vůbec. Odloupne se kůra, pak se dřeň vypere ve vodě, usuší a rozpustí a pak prosívá. Omylem považuje se bílé ságo za nejlepší; pravé ságo není tak bílé, jako ono, jež upravuje se z arrovrotu a dřeni keřů a stromů jiných.

Bílé ságo, ovšem z falšovaných druhů to nejlepší, není průhledné jako pravé, a nenabubří v horké vodě jako pravé. Z ciziny dovážené ságo záleží z bobulí kořenů amerických keřů a stromů. Obyčejně jest ságo upraveno z bramborové škrobové mouky, jež suší se a hladí tak, že se pak ságu podobá, avšak rozetře se snadno mezi prsty, nebobtí v studené vodě, v horké pak se rozvaří.

Pravé ságo jest průhledné, pružné, bez vůně; má přisládlou chuť, v studené vodě se nerozmočí a bobtí v horké. Také z mouky luštěnin upravuje se ságo, které vařením promění se v kaši, barví vodu a samo zbělí.

Hotoví se z něho koláče, kaše — u nás dává se do polévky; působí zácpu, a proto dává se při průjemu a po požití jedu. Jiných účinků léčebných od něho nelze očekávati.

[dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899 , str. 209-210]