Manihot [maniok, kasava, Manihot esculenta]

Manihot obecný (Janipha Manihot, assava), keř 6—8 st. vysoký, mající silný, dlouhý, žluto-bělmový kořen.

Ovoce jest podlouhlé, zakulatělé. Vařením dobude se z kořene šťáva, z které se upravuje chléb indický. Nechá-li se kysati, vznikne nápoj silný, omamující. Mouka z kořene zove se Maniok a chléb z ní upečený kasaua. Kořen čerstvý potřebuje se také proti vředům. Semeno způsobuje dávení a má moc počišťovací.

Rostlina ta má pro krajiny, v kterých se pěstuje, asi tentýž význam jako u nás zemáky. Jest potravou důležitou celým třídám lidu, ba celým národům. Kořen se rozmele pomocí stroje zvláštního a strouhanina takto nabytá dá se do pytlů a lisuje. Co zbude, slove kasáva, jež usušena a podrobena bývá dvojí práci.

Vyrábí se z ní totiž mouka a k tomu účelu dá se kasáva na měděnou pánev a suší se na prudkém ohni. Potom se rozhrne, by vystydla, načež se nacpe do beček.

Obyčejně se z ní dělá chléb, jenž také slove kasáva. K tomu cíli peče se vrstva kasávy na plechu, a tak vznikne placka, jež slouží za chléb. Čím drobnější kasáva, tím lahodnější. Také se z ní dělá kaše, langon, když se močí v studené vodě a pak hodí do vřelé a rozmíchá. Ze šťávy bulev manihotových sráží se mouka, již potřebují ku škrobení plátna. Také pudr z ní dělají.

Nápoje z kasávy upravují se různé, kyselý, příjemný, jenž slove viku, paja podobá se vínu; jiný kachivi podoben jest hrušťáku, jenž opíjí, požit-li hojně; vuapaja podobá se jablečníku, jest opijivý, zbuzuje ošklivost.

Šťáva manihotová jest prudký jed, ale vařená přidává se do jídel. Listy manihotové jedí se jako špenát.

Manihot čítá veliké množství druhů, ježto vesměs rostou v Americe — skoro všecky co do svých vlastností podobají se více méně předešlému.

Langon s cukrem dává se nemocným negrům; semena všech druhů téměř mají silnou moc počišťovací.

[dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899 , str. 139-140]