Ibišek (aibiš, proskurník lékařský, Althaea officinalis), má tlustý, válcovitý oddenek a 3—4 stopy vysoké lodyhy; velké bílé, neb bledočervené květy podobají se slézovým. Roste v křoví, na mokrých lukách; u nás zřídka, ale pěstuje se zhusta; kvete v červenci až do září. Kořen užívá se proti kašli, průjemu, kolice, při obtížném močení; též vstřikuje se časem. Zevně co kloktadlo — proti tripru pije se thé; též užívá se syrup aibišový, olej mandlový, gumi s vodou třešňovou, čehož několikrát za den užije se jedna lžíce.

Rozeznává se ještě několik druhů, jež rostou v cizích krajinách a potřebují se větším dílem též, jak shora udáno.

Rostlina miluje dobrou půdu, hlinitou a písčitou a vlhko. Za 2—3 roky jest kořen k potřebě, dobývá se na podzim a suší pak.

[dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899 , str. 78]