Fík (smokvoň, Ficus) jest keř nebo malý stromek s větvemi, z mládí huňatými; listy jsou srdčité, troj až pětilaločné, různotvarné. Květy drobounké. Roste v Levantě a v jižní Evropě, kdež po celý rok skoro kvete; u nás pěstuje se v zahradách.

Mnohé druhy, jež rostou v Indii, v Africe a Americe, obsahují hojnost šťávy mléčné, z které se dělá kaučuk, neboli klí elastické. Fíky ode dávných časů jsou známy co lék obměkčující; ovoce to však musí býti řádně sušeno, barvu musí míti jasnou a býti měkké.

V mléce neb ve vodě močené fíky mírní bolesti zubní.

Odvar octový z fíků užívá se proti kašli; osutiny u dítek zaženou se, uvaří-Ii se fíky a pije-li se jícha teplá. Nejlépe působí tento nápoj: fíky, datle, lekořice, ječmen, vaří se a nechají vychladnouti, načež se to pije.

Proti kašli a nemocím plicním radí se požívání fíků.

Na listí fíkovém objevují se všice, jež vytékající šťávou se obalí a pak co lak do obchodu pod jménem šelaku se dostanou.

[dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899 , str. 65-66]